Tahle kapela by měla mít splitko s WARFUCK už jen kvůli názvu. To by bylo epické. Doteď mě mrzí, že jsem nestihnul jejich zastávku v listopadu na Sedmičce, protože o ní hodně lidí referovalo, jako o jednom z nejsilnějších koncertů minulého roku. I když trval méně než deset minut. Ostatně, tohle album také není úplným přeborníkem v délce. Ani ne jedenáct minut. Ale jakejch!!! Tento dvoubaskytarový buldozer nemá na scéně vyzyvatele. Byť už teď se rodí v nižší lize pár dorostenců s podobným stylem. Myslím tím například washingtonské FAMILY VACATION. Pod čarou se sluší dodat informaci, že tu necelou jedenáctiminutovku máte nakapanou do dvaceti výživných songů.

WORLD PEACE vypustili do světa střepinu toho nejrezavějšího powerviolence. Není tu žádný jiný nástroj, který by kultivoval nehorázně zbustrované baskytary, jež hrubým podlazeným zvukem občas působí, jako by se MESHUGGAH dali na grindcorovou dráhu. Když si dáte první minutu, rozhodně nemáte pocit, že posloucháte powerviolence. Válcuje vás mocný hutný groove ve středním tempu, který se nenápadně a celkem hravě modifikuje. Celá deska stojí na souhře dvou baskytar a poměrně dost funkčních riffech. Pokud bubeník nediktuje kvapík, tak to s vámi houpe jak na malém škuneru uprostřed bouře někde v Pacifiku.

Dá se asi říci, že od roku 2017 WORLD PEACE postupně těžknou a tvrdnou. „It Is Written“ je sbírkou možná malých, ale odolných a pevných betonových kvádrů. Jejich zvuk se stal kompaktním a houževnatým. WORLD PEACE dozrávají s každou další nahrávkou. Od poslední desky „Come and See“ z roku 2021 to možná není až tak velký krok, ale když to porovnáte s prvotinami, je to změna obrovská. Nemůžu se dočkat, až tuhle partu někdy uvidím na prknech Obscene Extreme.