Ohledně jevu globálního oteplování nemáme na Metalopolis úplnou shodu. Někteří redaktoři se nemohou dočkat, až budou před budovou Slovenského rozhlasu rašit banánovníky, druzí zas bijí na poplach, jakmile teplota v pivnici na Bondi Beach stoupne o setinu stupně nad dlouhodobý průměr. Nicméně pokud písmeno "a" ve slově "warming" zaměníme za literu "o", vznikne nám úplně jiný fenomén. A o jeho blahodárném přínosu v naší redakci naopak nepochybuje nikdo kompetentní. Znepokojivý jev globálního wormingu se zformoval na konci osmdesátých let ve Švédsku a následně začal ovlivňovat dění v přilehlých evropských zemích, odkud se dále rozšířil prakticky do celého světa. Ušetřeni nezůstali ani naši západní sousedé Němci, kteří ho poprvé zaregistrovali v Bavorsku již někdy v průběhu roku 1990. Na svědomí ho měla pětice chasníků, která později vejde ve známost pod jménem FLESHCRAWL.

Předpokládám, že jste již pochopili, že tématem dnešního článku je švédský death metal a jeho působení na území Německa. FLESHCRAWL připravili půdu, na které brzo vyrostli další a další následovníci. Jedním z výraznějších stoupenců náboženství chrastivého zvuku se stali ENDSEEKER, již na scéně působí již bezmála deset let. Kapela není neznámá ani u nás. Před dvěma lety třeba zavítala do Trutnova na festival Obscene Extreme.

Pokud se chystáme přiblížit tvorbu ENDSEEKER, chtě nechtě musíme uvést jména, která všichni velmi dobře známe. Staré ENTOMBED, CARNAGE a DISMEMBER, tedy zásadní stylotvorné sestavy, které se na tvorbě ENDSEEKER samozřejmě podepsaly velmi výrazně. To jistě není žádné překvapení, neboť v souvislosti s každou služebně mladší kapelou, jež zasvětila svou existenci severskému true chrastění, nelze notoricky známá jména zakladatelů švédského death metalu opomenout. Tenhle žánr má extrémně úzké hranice a je omezen velice úsporným arsenálem výrazových prostředků. O to pozoruhodnější je, že ve své ortodoxní formě dokáže bavit už více než třicet let. Velice dobře to bylo poznat třeba na letošním ročníku Brutal Assaultu, kde ze zástupu OSDM kapel výrazně vyčnívali právě DISMEMBER.

Partu okolo šedého vlka Mattiho Kärkiho si ostatně vybavíte hned při melodickém rozjezdu "Hell Is Here". Stejně tak jako na DISMEMBER si však vzpomenete i na nepřeberné množství projektů z kuchyně workoholika Rogera Johanssona, zejména pak na EYE OF PURGATORY, PAGANIZER a nebo REVOLTING. ENDSEEKER celkově nedisponují tak tlustou hroší kůží jako stylové legendy typu GRAVE nebo dokonce VOMITORY, ale rádi dají prostor odlehčeným chytlavějším momentům. To platí i pro zvuk, který rozhodně není nijak extra průrazný či zatěžkaný.

Právě ony líbivější momenty často slouží jako podkres při výraznějších refrénech, které jen podtrhují přístupnost a lehkou stravitelnost produkce ENDSEEKER (slyš třeba hitovku "Hanging Gardens"). Do tohoto mixu pak skvěle zapadá i vokál Lennarta Osterhuse, jehož growl je i na poměry švédského death metalu až nezvykle srozumitelný. Abyste porozuměli, že "your broken body I bury deep in the grave, no one will find you, I will be safe", do bookletu ani příliš nahlížet nepotřebujete. Jedním dechem je však nutno dodat, že navzdory výše zmíněným známkám určité lehkosti se Němci drží stylu jako čert svého kopyta a opravdu nikdy neodbočí do pěkně udržované uličky označené cedulí "melodic death metal".

"Global Worming" je jev, kterého se v žádném případě nemusíte obávat, ba právě naopak, bude na vás mít jen a jen pozitivní vliv. Poctivá žánrová práce, která logicky nepřináší nic nového, leč dokáže bez problémů zabavit. Švédská deathmetalová jednohubka z Německa, kterou obratem slupnete a hned se díváte do lednice, zda se tam náhodou neukrývá ještě několik dalších.