NAPALM DEATH - Som i nie som komunista (rozhovor s Barneym Greenwayem)
Mark Barney Greenway je charizmatický frontman britskej grindcoreovej legendy, ktorý to má, ako sa zvykne hovoriť, „v hlave pekne usporiadané“.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mark Barney Greenway je charizmatický frontman britskej grindcoreovej legendy, ktorý to má, ako sa zvykne hovoriť, „v hlave pekne usporiadané“.
Miloslav Urbanec alias Čurby je v našich končinách známy ako jeden z najúspešnejších organizátorov koncertov extrémneho metalu.
Z Obscene Extreme festivalu sa stal nielen československý metalový fenomén, ale už aj globálny. Čo nám k tomu povedal otec tohto fenoménu si prečítajte nižšie.
Martina Lukáča poznajú čitatelia nielen ako jedného z najaktívnejších členov redakcie Metalopolis, no i z jeho pôsobenia v kapele NOMENMORTIS. Ale skutočným dôvodom na tento rozhovor sa stalo vydanie knihy Monstronomicon...
ROTHADÁS. Člověk by pod tímto názvem čekal nějaký kvalitní uherák a on je to doom/death metal. Death metal je masivní OSDM, často se klepou koberce. Doomová složka je naopak přístupnější a melodičtější. A v poslední skladbě dokonce zazní čisté vokály.
Poslední díl byl snad nejakčnější ze všech, navíc toho na poměry seriálu neuvěřitelně hodně odhalil a možná by obstál i jako otevřený konec. Ačkoliv měla druhá řada i pár hlušších míst, nutno smeknout. Tak snad si tvůrci ještě pár es v rukávu ponechali.
Melodický kolotoč náladové hudby islandských SÓLSTAFIR již možná padá do určitého klišé a příliš nového nepřináší, svou práci ale skupina odvádí a i osmou deskou dokáže potěšit své fanoušky. Ale něco mi zde z pohledu emocí chybí. Minulé album bylo lepší.
Patnáct minut dlouhá předehra před další řadovkou. EP nikterak dramaticky nevybočuje z linie nastavené debutem „New World Order“ a přináší porci slušného, leč stále velmi tradičně pojatého CZDM. Příznivci pozdních MARTYRIUM CHRISTI budou určitě spokojeni.
Se živáky se teď roztrhl pytel, a jak vidno, se záznamem svého koncertu přispěchali i RIVERSIDE. Kapela je bezesporu instrumentálně jistá, takže největší překvapení bude asi zjištění, že i při progresivním metalu umí Poláci slušně pracovat s publikem.
Poctivý materiál dle pravidel finského death/doomu. Na druhou mi tam chybí věrohodné, autentické emoce. Ty jsou doháněny studiovými aranžemi, ale v jádru hudby je nenacházím. Asi to bude dobrý, ale mě to nechává chladným.
Mladíci z Colorada na debutovém EP rozjeli klasickou thrashovou řezničinu. Nekompromisní přístup, místy trochu blackový vokál, změny temp a parádní riffy s kouzlem osmdesátek. Pokud budou vznikat takové nové skupiny, pak o budoucnost metalu nemám strach.