JAY KELLY
Jay Kelly by si přál být zpovědí, osobní reflexí i reflexí samotného Hollywoodu, ale při snaze útočit na divákovy emoce se odhaluje spíše samoúčelná ukecanost, patos a kýč. Na Baumbachovu Manželskou historii se to nechytá ani omylem.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V čase, keď Masami Akita pod značkou MERZBOW začal vydávať svoju noisovú produkciu, nebol ešte ani jeden člen marylandskej formácie FULL OF HELL na svete. Tento vekový rozdiel ale nijako nezabránil tomu, aby sa títo muzikanti spojili a vyprodukovali nadmieru zaujímavý dvojalbum.
Japonský noisový šialenec Masami Akita vydal od roku 1980 viac ako 350 rôznych nahrávok a spolupracoval s mnohými zoskupeniami a umelcami ako BORIS, Nordvargr, Lesse Mahrung, Balázs Pándi, a mnohí ďalší. FULL OF HELL majú na svojom konte tri dlhorajúce albumy aj vrátane aktuálnej novinky, jedno EP a niekoľko splitiek s CODE ORANGE KIDS, THE GUILT ØF..., PSYWARFARE a CALM THE FIRE. Vo svojej muzike miešajú grindcore, powerviolance a hardcore punk.
Aké dôvody ich priviedli na spoločnú cestu, nebudem riešiť a ono to vlasne ani nie je dôležité. Dôležitejšia je kvalita produktu a tá je podľa môjho skromného názoru na veľmi vysokej úrovni

Ide o dva disky. Na prvom majú hlavné slovo FULL OF HELL, pričom Masami Akita sa na ňom zhostil úlohy dokresliť výkony američanov, čo ale neznamená, že by na tomto disku hral iba druhé husle. Jeho noisové vsuvky pridávajú muzike FULL OF HELL ďalší rozmer a ozvláštňujú grindové šialenstvo, ktorým nás američania dávkujú zväčša v kratučkých songoch. Okrem „Ludjet Av Gud“ a „High Fells“ majú skladby okolo minúty, maximálne do troch, no aj za ten krátky čas sa v nich toho udeje až nadmieru dosť.
Živočíšna agresivita sa strieda s ultrarýchlymi klepačkami a hudobnou deštrukciou. Naozaj totálna zverina, tá ale nie je samoúčelná a nakoniec príde aj na zvoľnenie tempa vo v už vyššie zmienenej „High Fells“, vyskladanej z doomových riffov a ozvláštnenej freejazovou trúbkou. V prípade druhej vyššie zmienenej „Ludjet Av Gud“ ide o experimentálnosť plnú drumbeatov, búšenia, tlmeného vreskotu a čistého hluku.

Druhý, bonusový disk dostal názov „Sister Faun“ a obsahuje päť kompozícií spoločného jamu „pre bicie a hluk“. Tento disk mal zjavne plne v režisérskej ruke Masami Akita a chlapci z FULL OF HELL snáď len mierne prispeli. V každom prípade nejde o len o nejakú povinnú jazdu, ale o plnohodnotnú súčasť celku, ktorému dodáva nielen chýbajúcu dĺžku (prvý disk má cca. 23 minút), ale aj hĺbku a zaujímavý, takpovediac upokojujúci moment. Aj napriek tomu, že „Sister Faun“ netvorí súvislý celok a niekedy je skoro takpovediac rozháraný, tak sa počúva veľmi dobre a nenudí.
Tento výtvor - či sa vám už dostane do rúk v jednodiskovej, alebo v dvojdiskovej verzii - je ako objatie šialenca, nepustí ani za svet. V podstate nemám nič proti. Veď ide o najlepší album z dielne FULL OF HELL a dovolím si povedať, že aj („grindcorový“) album roka 2014.
Totálny námrd a „grindcorový“ album roka.
9,5 / 10
Full Of Hell & Merzbow (2014)
Vydáno: 2014
Vydavatel: Profound Lore/ Daymare / A389 / Stab/Repeat
Stopáž: 58:43
-bez slovního hodnocení-
Jay Kelly by si přál být zpovědí, osobní reflexí i reflexí samotného Hollywoodu, ale při snaze útočit na divákovy emoce se odhaluje spíše samoúčelná ukecanost, patos a kýč. Na Baumbachovu Manželskou historii se to nechytá ani omylem.
Kanaďané mixují několik stylově blízkých přístupů, dominantní je riffová razance připomínající starší GOJIRA, do toho brutálnější death polohy s až disonantními prvky a nakonec i melodicky vláčné pasáže. Technické, agresivní, ale i temně atmosférické.
Na obale smrtka, mrtvoly, hroby, mlha. Na nahrávce tíživý death/doom, hluboký chrapot a malebný ženský zpěv. Nic nového v království pochmurném, ale poslouchá se to velmi dobře. Po dvou EP by si tihle Bavoři mohli konečně najít čas na plnohodnotné album.
Britské trio po barevně divoké předchozí desce "Blossom" přichází s důrazně metal/metalcore produkcí. Tentokrát se to hrne přímočařeji vpřed, ubylo melodií i mathcore divokosti. Ale švih a tlak PUPIL SLICER neztratili, takže stále kvalita.
Nejlepší deska od dob „Exit“ – a to je pro ROTTEN SOUND ta největší možná pochvala. Prakticky neustále se sype, zvuk je šťavnatý a celek působí jako sonická střela. Sympatické; tímto se vracím i k předchozím deskám.
Výtečný progressive/tech death metal. VOIDCEREMONY potěší jak staromilce, kteří přísahají na kultovní milníky od ATHEIST, tak střední třídu, která sází na pozdní DECREPIT BIRTH, tak i nováčky, kteří nadšeně naskočili na vlnu iniciovanou BLOOD INCANTATION.
Tak co chcete slyšet? Že ROTTEN SOUND prostě pod své standardy nejdou? A tentokrát jim k tomu stačí pouhých necelých 10 minut. Minialbum, které z jejich pohledu moc nového nepřináší, ale jako další munice pro explozivní grindovou palbu bohatě postačí.





