Tenhle film měl zaděláno na průser od samého počátku. První oznámená premiéra byla v roce 2018, ale stále se něco nedařilo. Těch výmolů na cestě bylo příliš mnoho. Po neúspěchu první JUSTICE LEAGUE se zrušil celý film, který měl být o příběhu Cyborga a současně byla jeho postava škrtnuta i z Flashe. Po kejklování s režiséry nakonec film podepsal Andy Muschietti, který do té doby dělal hlavně horory. Například trochu opomíjený španělský strašák Mama nebo Kingovo To. Skandály pronásledovaly herce Ezru Millera a i díky němu byla budoucnost filmu nejistá. A tak bych mohl pokračovat ještě dlouho. Nový Flash měl prostě nakročeno na to spadnout do podobné žumpy jako první JUSTICE LEAGUE a stát se spatlanou rozpadající se břečkou. A kupodivu. Nestal se jím.

Ne že by byl Flash dokonalým filmem, ale nedostatky, které má, mu celkem snadno dokážu odpustit, jako je například naprosto diletantské CGI, nepříliš originální příběh nebo lehce nekonzistentní postavy. Proč jsem najednou tak velkorysý? Je to složitější. V první řadě se tu pracuje s dobrou motivací a hlavní postava se v průběhu příběhu mění a vy chápete proč. Hnětou ji události, které začíná chápat, a dochází k určitému poznání měnící komplexně náhled na svět.

Pak je tu humor a to, jak se s ním pracuje. Krom vyloženě vtipných momentů, které prostě fungují, až po fakt zábavné easter eggy, jako jsou například herci obsazení do rolí, které nikdy nehráli, ale měli hrát. To je příklad Nicolase Cage. Nebo je hráli, ale v dávné minulosti. Vzpomínáte na George Clooneyho nebo Michaela Keatona v netopýřím plášti? Takže ano, i tady se pracuje svým způsobem s paralelními světy ve stylu posledního Spidermana. A poznámka pod čarou. Tato paralelnost mi byla naservírovaná a vysvětlena asi nejzábavněji ze všech teorií zabývající se tímto tématem.

Pokud by se vám zdálo, že Flash je hlavně komedie, tak není. Flash je v mnoha ohledech přiznaně zábavný. Ta zábavnost je leckdy trochu pokleslá a balancující na hraně trapnosti, ale způsobem, který mi ani na jednom místě nevadil. Je to přiznané a udělané dobře.

Pak je tady práce s “paralelním obsahem”. Například film ve všem respektuje étos postav, které známe z jiných filmů. Myslím tím třeba přehnané badass momenty s Batmanem, jehož hraje Michael Keaton, které věrně vykrádají filmy Tima Burtona a decentně transformují i ikonické hudební téma Dannyho Elfmana, gadgety, styl akce i kameru. Je to se vším všudy a někdo si s tím dal práci. A tu práci si někdo dal například i při vybírání herce, který hraje Flashovu dětskou verzi a je mu neuvěřitelně podobný. Flash tak opravdu hezky pracuje s nostalgickými detaily, které pamětníkovi udělají radost.

Pak je tu herectví. O Ezrovi si můžete myslet cokoliv, ale svoji dvojroli Barryho Allena (Flashe) dává na pána. A nejen on. Už dlouho se mi nestalo, že mě zaujaly i postavy, které tu nemají příliš prostoru, ale i po těch několika minutách na plátně vás začínají zajímat. To se týká například Supergirl, kterou hraje Sasha Calle. Téměř padesátník Michael Shannon hrající Generála Zoda je tu také jen na chvíli, ale i to stačí abyste jeho figuru milovali jako ztělesnění zla, které nepotřebuje nějaké vysvětlování. Prostě stará škola. Generál Zod je temná strana síly. Tečka.

Ještě se na chvíli vrátím k hlavní postavě, kterou hraje Ezra Miller. Sice nepůsobí jako ten Flash z komiksů, jeho charakter je o poznání posunut, ale Miller ho dokáže prodat tak, že to slupnete i s navijákem. Dvojrole tu funguje dokonale. Máte tu jednoho roztěkaného a nevyzrálého superhrdinu a druhého, který je ještě nevyzrálejší a roztěkanější. Předpokládal jsem, že to bude otravné, ale nějakým záhadným způsobem to funguje. A to nejen dynamikou postav, ale i tím, jak skvěle je dvojrole udělána. Po celý film mě nenapadlo přemýšlet nad tím „jak to jen udělali“, prostě jsem přijmul fakt, že tu jsou dvě různé figury, které prostě jen vypadají stejně.

FLASH působí lacině a odlehčeně, ale nemyslím to vůbec zle. Naopak. Zdravě podtrhuje jistou béčkovost komiksů a ten devadesátkový tón, který mi dovoluje odpouštět i hrozně divně působící efekty, které fakt působí jak z jiného času. Vlastně mám takovou teorii, že je to tak béčkově udělané schválně, protože to charakteru filmu prostě sluší. O to víc si tu kamera hraje s vizuálem a dokáže mnoho situací rámovat jen tím, jak jsou scény postaveny a nasnímány a musím říci, že tento přístup mi poslední dobou v podobných filmech celkem chyběl. Takže za mě dobrý. Zábavný film, který pro mě funguje překvapivě dobře navzdory všemu, čím si prošel. A to je mnohem víc, než jsem očekával.