Na počátku to vypadalo velmi zajímavě. Fantasy říznuté steampunkem. To zní jako fajn popcornový odpočinek na dlouhé večery. Navíc podle knižní ságy, která je celosvětově úspěšná. Tak s chutí do toho. I když... To, co mi nedošlo je, že tu existuje jistý podžánr, kterému se říká youngadult fantasy. A já už moc young nejsem. Takže se pojďme podívat na seriál Světlo a Stíny očima šedovlasého fantasy milujícího boomera.
Spisovatelka z marocko-ruské židovské rodiny Leigh Bardugo v roce 2012 napsala první knihu Shadow and Bone a stal se z toho rychle hit. Možná proto, že její svět byl trochu jiný než všechny ostatní. Zasazením byl inspirovaný carským Ruskem, což není úplně standardní rámování magického světa. V tom se nachází několik království, z nichž nejdůležitější je Ravka. To je přeťaté takzvanou Vrásou. Obrovskou černou magickou mlhavou temnotou, ve které žijí krvechtějní tvorové.
Celý dej se pak točí kolem proroctví, ve kterém hraje hlavní úlohu Alina Starkov. Ta strávila své dětství v sirotčinci a postupně odhaluje svoji moc, která je větší, než očekávala. V ústavu pro opuštěné děti většinou byla s klukem, který se jmenuje Malyen Orestev. Oba jsou nyní spolu v armádě a samozřejmě spolu mají už od mala speciální vztah. Máme tu ústřední romanci a do té zasahuje několik dalších postav.
Vedle toho v sobě Alina postupně objevuje magické schopnosti, což je problém v některých částech země, kde se na čaroděje koukají přes prsty. Uživatelé magie se tu rozdělují na několik typů a ty její schopnosti jsou z kategorie “světlonoš”, což už je celkem vzácnost, kterou si mnozí mohou spojovat s dávným proroctvím. A do toho všeho přichází temný čaroděj Kirigan, kterého hraje asi nejprofláklejší herec celého seriálu Ben Barnes. Ten chce schopnosti „světlonoše“ využít pro své ďábelské plány. Ano, už teď to zní tak trochu otřepaně a genericky. Ale to zdaleka není vše.
Další příběhová linka totiž jde úplně z jiného směru. Máme tu “Vrány”, talentované vyvrhele z podsvětí z přístavného města Ketterdam úplně mimo Ravku, kteří se shodou okolností do děje připlétají. A pak další a další. Děj se tak stává příliš roztěkaným. Seriál vám nedokáže to množství figurek náležitě vykreslit, rozhodně ne dostatečně nebo dostatečně hluboce, abyste si k nim vytvořili nějaký vztah. To je předpokládám způsobeno tím, že děj se snaží vetkat do původní trojice knih nazvaných Griša i dvě další duologie. Tou první je “Šest vran” a tou druhou “Zjizvený král”. Z děje je evidentní, že se toho musí stihnout příliš mnoho na celkem malé ploše. Mnoho dějových dějové zvratů tak působí příliš “random”.
Díky tomu, že není čas se žádné příběhové lince věnovat nějak dopodrobna, seriál vyznívá celkem povrchně a v druhé sérii už jen dupne na plyn a děj se ještě více zrychluje bez možnosti jakkoliv vybudovat nějaký zvrat. Čím dál tím více získáváte pocit, že jde jen o opulentní přehled viktoriánsko-carské estetiky, která je fakt dokonalá, ale velmi mělká. Všechno na povrchu, až na některé lacinější efekty, je super. Kostýmy a vlastně i lokace. Natáčelo se hodně v Maďarsku, takže interiéry i exteriéry nepůsobí tak papundeklově nebo CGI jako jindy u podobných projektů. Jde tu vidět smysl pro detail, fakt skvěle navrhnuté šaty, šperky, doplňky. Ale co je mi to platné, když mě čím dál tím méně zajímá osud postav? Zůstává řemeslně slušně odvedený seriál s mělkým generickým dějem, který si neudrží pozornost. Byť jsou tady všichni hrozně cool, sexy a na staré lidi nebo děti v podstatě nenarazíte. Ale ten krásný povrch, pod kterým se hýbe líný scénář i režie, nestačí. Bohužel.
