Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Copak mi to ti NIGHT VERSES na svém třetím albu provedli? Kde je ta skupina, kterou jsem doufal vidět jako novou reinkarnaci THE MARS VOLTA? Já vím, doba popularity THE MARS VOLTA a jejich následovníků je už asi dávno pryč, ale stejně stále hledám někoho, kdo by dokázal tvořit podobně divokou i lehkou extravagantní show. NIGHT VERSES byli hodně nadějní již na svém debutu, který se nesl v duchu vřískavé formy post-hardcoru. Bylo tam ale i plno paralel k progresem naplněným skupinám jako THE FALL OF TROY nebo CIRCA SURVIVE. Druhé album „Into the Vanishing Light“ opět evokovalo mé oblíbence CIRCA SURVIVE, prostě hudba z velké části postavená na svérázných základech, které položili právě THE MARS VOLTA, jen vokál tak nějak zhrubnul.
Letos však přišlo třetí album a zdá se, že skupina je najednou trochu jinde. Na „From the Gallery of Sleep“ zmizela ona divoká uřvanost a to, co nám teď NIGHT VERSES servírují, je hudba, která od zmíněných THE MARS VOLTA dokráčela až k podobnosti s úplně jinou ikonou současné progresivní scény, a to američany ANIMALS AS LEADERS. Obrovský podíl na tom má především změna vokálu, který vlastně téměř zmizel. A to co z něj zbylo, je už jen občasný recitativ podobný rádiovému brumlání. Pryč je ukřičený zpěv z minulého alba, který přes svou kvalitu a osobitost dokázal i trochu lézt na nervy.
Co tedy zůstalo? No sakra hodně, navíc to co zůstalo se rozrostlo do větší variability a propracovanosti. Na mysli mám vlastní instrumentální složku skladeb, která logicky musela přebrat prim. Nyní už pouze jako trojice, bez původního vokalisty a zakládajícího člena Douglase Robinsona, nám NIGHT VERSES roztáčejí technické vyhrávky v různých tempech a aranžích, vzdušné kytarové linky roubují do kroutící se rytmiky a nezapomínají ani na odlehčené pasáže plné uvolněnosti. Nebo naopak na drsné kytarové řezání. Přesto ale není mnou zmíněné připodobnění k ANIMALS AS LEADERS až úplně košer. Podobnost se dá najít v bravurní instrumentální práci, celkové vyznění je ale trochu jinde.
Tam kde by ANIMALS AS LEADERS předváděli své technické divočiny, se NIGHT VERSES naopak vrhají do plynulých rozvojů motivů, tam kde ANIMALS AS LEADERS neustále zbystřují posluchačovu pozornost změnami temp a zvukovými výstřelky, tam NIGHT VERSES postupují klidnou silou v náladovém kolotoči vyhrávek. Tam kde ANIMALS AS LEADERS točí své důrazné rytmy, NIGHT VERSES jdou spíše cestou rockově průzračných melodií. NIGHT VERSES tak dosahují toho, co dle mého soudu chybělo právě na desce „The Madness of Many“ od ANIMALS AS LEADERS. Tím něčím myslím smysluplnou stavbu skladeb bez přetechnizovaných exhibicí. A přestože je v mnohých momentech jasné, že nedostatkem invence a hráčských kvalit to rozhodně není, umírněnost a střídmost zde dokazuje ono mnohokrát prokázané, že méně je někdy více. Největší devizou tak pro „From the Gallery of Sleep“ jsou komplexně fungující skladby.
I když se hůře smiřuji s chybějícím vokálem, jednoznačně kvituji, jak zásadní krok skupina udělala a jak bravurně se jí podařilo poskládat veškeré své instrumentální ekvilibristiky do funkčního celku. I když je to občas dost divoké, stále to nádherně drží pohromadě a obsahuje plno různě rozvrstvených nálad. Tohle se bude těžko překonávat.
Nielen BESNOU je súčasný slovenský black metal živý. Novinka rozhľadených Stredoslovákov určite rozbúri mútne vody domácej scény. Je to sofistikované, má to hĺbku, temnotu a hnev; slovenské aj anglické texty a super zvuk. Prudko počúvateľné dielo!
EVANESCENCE smrskli smysl své existence na jedinečný debut a od jeho vydání nám už jen dál a dál dluží vysvětlení, jak na něm mohli být tak metalově originální a úžasní, když na každém dalším albu už jim to nejde, stejně jako na aktuální šesté řadovce.
I přes veškerý skladatelský i muzikantský um a řadu skvělých desek jsou „lovci“ dnes otravní právě tím, co jsem na nich kdysi miloval. Jejich teatrální až muzikálový přístup dnes působí spíš jako karikatura někdejších skvělých časů.
Další parádní album klasiků moderní progresivní psychedelie. Po výborné minulé desce „Innate Passage“ snad ještě působivější materiál. Způsob, jakým tito Američané mixují retro prog rock se stoner valivostí, prostě miluju.
Litovské hviezdy tohtoročnej edície podujatia BURN FEST Open Air dokázali na svojom novom albume veľmi šikovne skĺbiť severskú estetiku s pobaltskou zlobou a neústupčivosťou. Podarená porcia černejúceho melodického death metalu!
Živá alba dnes mají asi úplně jiný smysl, než mívaly v sedmdesátých a osmdesátých létech minulého století. Pokud tedy vůbec ještě nějaký. Ale když jde o dobře znějící nahrávku vašich oblíbenců s povedeným setlistem a nečím málo navíc, říkám si, proč ne.
Co mají společného BEHEMOTH, KATATONIA, VADER a HATE? No tuhle reinkarnaci skupiny BLINDEAD, která se poskládala pochopitelně z převážně polských ex členů zmíněných skupin. A je to opravdu výborný mnohotvárný, pestrý a progresivní post metal.