GRIEFGOD - Deterioration
Velmi přesvědčivý death metal z Litvy. Spíše střední tempo, silově zasekávané riffy a hluboko posazený vokál evokuje starou severskou školu. Občas jako by se uctívali CARCASS. Vydařená deska.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kdo sleduje kariéru (východo)německých DIE APOKALYPTISCHEN REITER, tomu určitě neuniklo, že v loňském srpnu kapela po třech létech a zároveň jistém čase nečinnosti vydala jubilejní, desáté řadové album „Der Rote Reiter“. Poměrně nenápadně, vskutku, i když to spíše jen z pohledu českého posluchače, neboť vydávající Nuclear Blast rozhodně nejsou jen tak „nějakou“ firmou.
Album, zabalené do symbolicky rudě červeného obalu s klasickým grafickým motivem, slibovalo návrat původní a nejklasičtější tváře Jezdců, kteří svými posledními dvěma počiny (a zejména dvojalbem „Tief. Tiefer“), rezignujícími na někdejší rozhodnost a údernost, jistě uvedli do rozpačitosti nejednoho jejich příznivce. A samozřejmě nešlo jen o větší příklon k melodice či obecně k metalovému mainstreamu, na ten už jsme si koneckonců u kapely zvykli, ale do pravidel hry se zkrátka a dobře vloudila také nuda, třebaže svěcená snahou znít trochu jinak nebo se jen prostě a jednoduše vyvíjet.
Nakolik přesně si to samotní apokalyptici uvědomovali těžko říct, při poslechu úvodní skladby celého alba „Wir sind zurück“, která zároveň posloužila jako pilotní singl, je však nad slunce jasné, že nejspíš sami cítili nutnost změny směrem, který jim původně vyhovoval nejvíce. Totiž do pozice neřízené metalové střely, u které nikdy nevíte, s jakou razancí opustí hlaveň a zavrtá se do cílového předmětu určení. Death metal? Black metal? Doom metal? Heavy metal?
Přesně taková je i zmíněná skladba. Vybuchne jako speedmetalová světlice, přehoupne se někam málem až k thrash metalu a po nesmírně barevném sólu definitivně vygraduje v dramatických zásecích, smrtelném zařvání a vpravdě grindovém tempu. K tomu si přidejte onen nesmírně nakažlivý text (i když, pravda, „jen“ v němčině), slibující velkolepý návrat a věci ještě velkolepější, a rázem to všechno dostane daleko jasnější kontury. Ano, DIE APOKALYPTISCHEN REITER, přestože nikdy neodešli, se vrátili, a to ve velkém stylu, v němž s příchutí metalového crossoveru kdysi kosili nejednu konkurenci.
Někdo by to jistě mohl nazvat sázkou na jistotu, ale já podobný názor rozhodně nesdílím. Máte-li se vracet k jistotě, rozhodně nebudete působit jako živou vodou omytí, sypající z rukávu jedno kovové eso za druhým, což přesně je případ „Der Rote Reiter“. Skvělá titulní skladba, poctivě prohnětávající čistě deathmetalové hájemství, „Auf und Nieder“, obyčejná melodická hitovka, útočící naopak na první dobrou, další úprk „Folgt Uns“, „Hört mich an“, v refrénu zakletá do neodolatelné doommetalové princezny, „The Great Experience Of Ecstasy“, jež dá dokonce vzpomenout na CRADLE OF FILTH, anebo „Die Freiheit ist eine Pflicht“ s výtečným melodickým motivem, tam všude je to o pořádném kusu pořádné muziky, jenž vám z uší jen tak nevyšumí. Snad jen na úplný závěr se album trochu potencionálně zadrhává, ale to už je vzhledem k jeho téměř hodinové stopáži jen taková drobná úlitba mocným kovovým bohům.
Kteří mimochodem nad Apokalyptickými jezdci nepochybně drželi při nahrávání „Der Rote Reiter“ ochrannou ruku a na albu je to proto doopravdy znát. Tak směle do sedel, přátelé.
Na obzoru rudý jezdec. Pro domácí politické poměry jistě zpráva nemilá, ovšem pro metalové vody to naštěstí neplatí.
8,5 / 10
1. Wir sind zurück
2. Der Rote Reiter
3. Auf und Nieder
4. Folgt uns
5. Hört mich an!
6. The Great Experience Of Ecstasy
7. Franz Weiss
8. Die Freiheit ist eine Pflicht
9. Herz in Flammen
10. Brüder auf Leben und Tod
11. Ich bin weg!
12. Ich nehm' dir deine Welt
13. Ich werd' bleiben
Der Rote Reiter (2017)
Tief.Tiefer (2CD) (2014)
The Greatest Of The Best (Best Of) (2011)
Moral & Wahnsinn (2011)
Licht (2008)
Der Weg (EP) (2008)
Tobsucht (DVD) (2008)
Riders On The Storm (2006)
Friede Sei Mit Dir (EP/DVD) (2006)
Samurai (2004)
Have A Nice Trip (2003)
All You Need Is Love (2000)
Allegro Barbaro (1999)
Dschinghis Khan (EP) (1998)
Soft & Stronger (1997)
Firestorm (demo) (1996)
-bez slovního hodnocení-
Velmi přesvědčivý death metal z Litvy. Spíše střední tempo, silově zasekávané riffy a hluboko posazený vokál evokuje starou severskou školu. Občas jako by se uctívali CARCASS. Vydařená deska.
Päťskladbový návrat do najradostnejšej európskej éry: Berlínsky múr je preč, studená vojna skončila, U2 vydali „Achtung Baby“ a na velikášskej vlne optimizmu križujú svet. Dalo by sa to zniesť dlhšie – aj táto nahrávka, aj tá eufória raných deväťdesiatok.
Bruselský chrlič Déhà seká desky jak na běžícím pásu, ale dokáže být kreativní a pokaždé trochu jiný. Bohužel to šije horkou jehlou a produkce a zvuk působí často jako nedokončené demo. To je případ i téhle atmosféricky depresivní blackové jízdy.
Pokračování trendu z předchozí "Starlight And Ash"? Opět pasáže plné emotivní baladičnosti s výrazným vokálem Cammie Gilbert, ale skupina svůj doom rock překlápí i do temnějších a často drsných metalových poloh. Přitvrdilo se a rozhodně to není na škodu.
Švédsko není živo jen chrastěním. Žijí zde i rozervané duše, jenž se chtějí vyjádřit něžnějšími tóny. Třeba jako post-blackoví (i když, kolik tam toho blacku vlastně zbylo?) TOGETHER TO THE STARS. Nechme se tedy unášet na vlnách hořkosladké melancholie.
Nová éra švédskej legendy, debut u veľkých Metal Blade Records! Podaril sa na výbornú; veď si pustite napríklad hitovku Nail Bomb. WOLFBRIGADE v roku 2024 valcujú všetko, čo im stojí v ceste!
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.