Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ani netuším, čo sa podpísalo pod fakt, že na tretí album Anglánov DYSCARNATE bolo treba čakať vyše päť rokov, ale od 15. septembra už je medzi nami. Trojka z Horshamu sa od Siege Of Amida presťahovala rovno k Unique Leader, od roku 2015 má nového basáka a vokalistu Ala Llewelyna, zvyšok zostavy rovnaký od roku 2004, Tom Whitty gitary a vokál, Matt Unsworth bubnuje a vynovená partia drví so smrtiacou presnosťou.
DYSCARNATE už od začiatku patria k výraznejším predstaviteľom moderného death metalu a nových osem skladieb pokračuje v odkaze spolkov ako DYING FETUS, MISERY INDEX, PYREXIA a podobne. Úderná americká škola z NY a severovýchodu – agresívny drviaci hutný a ťažký death metal s počuteľným hardcoreovým podtónom – sa uchytila aj na ostrovnej pôde.. Dunivé riffy, prevládajú svižné stredné a rýchlejšie tempá, vyslovené náklepy sú aktuálne vyvážené väčším podielom ponurých pomalých pasáží. Stále spoľahlivý je duet dvoch revaných vokálov, hlbšieho growlu a naštvaného škreku. Pod tu a tam až thrashovo zafarbenými riffmi vynikajúco rinčí basa ako zvonkohra apokalypsy a nedá sa nevšimnúť si väčší príklon k atmosfére. Nekompromisná priamočiara rúbanica s nadstavbou temných harmónií je podporená ostrým, ťažkým zvukom a celkovo možno povedať, že skĺbenie poriadnej surovosti a nálad sa DYSCARNATE vydarilo naozaj dobre.
Tihle Holanďani jako by se snažili dát gothic rocku novou svěží tvář, v jejich hudbě je temná atmosféra FIELDS OF THE NEPHILIM, stejně tak i moderní melodie přívětivější postrockové scény. K tomu trocha neo-progrockových fines a je z toho podmanivé dílo.
Mladší a výrazně sígrovitější bráška ALCEST se vrací s třetím zářezem a jako správný gen Z cápek míchá BM melodickou agresi, punkovou attitude, emo, neurózu a úzkost. Přímočará a chytlavá spojnice mezi TikTokem a starými VHS klipy. A hlavně poctivá metla!
Ocasi z Čejkovic majů novů desku. Sů tam hity "Liberta" a "Kdo chce kopat, mosí slopat". Aj naživo to fest šlape. Ani tá trůba nechýba a to z jejich drunk punku dělá sexy věc, že by aj Rudi podlehl. Čekujte spotifáj. S tou libertoooooou!!
Běsové pařížských stok jsou zpět a s nimi i jejich nově okovaný melodický a pompézní Métal Noir. Reaper dí pravdu, že novince chybí takový hit, ale ten se podaří opravdu zřídka. Jinak to zas nádherně valí a vytváří řácky zlou a velebnou atmosféru. Merde!
Finský doom metal postavený na klasických těžkých rifech raných BLACK SABBATH. Hutná, pomalá hudba podbarvená ponurou, tíživou atmosférou, ve které je slyšet odkaz „Master Of Reality“, ale zároveň má své vlastní kouzlo.
Máte rádi devadesátky? Snad zbytečná otázka, ne? Skupina z amerického Nashville na svém novém albu variuje ozvěny grunge a tvrdšího rocku, jak jsme jej znali zhruba 3 dekády zpátky. Kvalitní songy a velmi slušná atmosféra musí potěšit nejen pamětníky.
Další z těch v poslední době četných nahrávek neřešících aktuální datum. Příjemná sbírka (klasicky) heavymetalových písní, nepostrádá slušné nosné melodické linky ani podařené refrény. Za mě snad jen výtka směrem k o 1-2 skladby přepálené stopáži.