SADNESS - Spring 2025
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Včera sme se nehlásili, páč nám vyhořel počítač. Dnes tedy s mírným spožděním přinášíme šest dojmů, které se nejvíce zaryly do paměti v pátek! Vyhráli to: TEETHGRINDER, IGORRR, ELECETRIC WIZARD, WREKMEISTER HARMONIES, CLAWFINGER, CARCASS.
TEETHGRINDER - Za déšť, sychravo a tmu ve dne. Za parádní porci směsi death metalu a grindcoru v apokalyptických podmínkách, které setu dodali neopakovatelnou atmosféru.
IGORRR – za nejpodivnější crossover celého festivalu. Za noise, industrial, taneční spodky, operu i death metal v jednom balení. Za zvířecí image Igora.
ELECETRIC WIZARD – Za to, že tahle kapela dokáže hrát jeden riff tak dlouho, až ho začnete milovat a pak pokračuje tak dlouho, až ho začnete nenávidět. Za psychedelické projekce. Za hypnotičnost hnanou do extrému.
WREKMEISTER HARMONIES – Za překvapení dne. Za poezii. Za zjev J.R. Robinsona. Za to, že bylo kam prchnout z koncertu TRIVIUM.
CARCASS – Za death metal hranou s největší lehkostí. Za pohodovost setu. Za to, že se kapela na konci setu rozdala.
CLAWFINGER – Za to, že zase hrají. Za to, že to byla opět párty. Za to, že Zak Tell je stále stejná šelma. Za kotel 35 plus.
Speciální oceněnní za metalové pózování pro AUGUST BURNS RED. Opět přemrštěný extrém při kterém si říkáte, že se ti kluci se určitě spletli. Jeli na soutěž v „pózování rozkročmo na bednách“ a omylem zabloudili na Brutal Assault.
Párek dne: Jendorožci v blátě
Jídlo dne: bramborový špíz v pikantním těstíčku.
Bonus dne: Trochu sprchlo.
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Udělat dokument o vzniku vlastní poslední desky a k tomu přidat ještě samostatný soundtrack, to už chce kus odvahy. Denverští se však ničeho nebojí a servírují nám kosmický ambient coby pastorální protiváhu k „Absolute Elsewhere“. Citlivé a meditativní.
Už to není zrovna nejaktivnější kapela a navíc úplně jiná, než ta z nultých let, ale Italové i přes odklon z přehlednějších rockových struktur nezapomněli tvořit muziku plnou nostalgické atmosféry a sladkých podmanivých melodií.
V žánru, kde ještě nedávno byli za mladou naději, je dnes konkurence nesmírně tvrdá. Vědomi si tohoto faktu připřavili KHEMMIS svěží mixturu různých doomových odnoží s typickým zámořským feelingem. Není to nic revolučního, ale poslouchá se to moc dobře.
Celá léta si říkám, proč se tak výborný interpret nedá dohromady i s dobrým skladatelem. Takový hlas a takové mrhání talentem! Četní hosté tu nahrávku možná zpestří, ale nezachrání. Je to opět jen hezky zhudebněná a ve studiu vyšperkovaná nuda.
Skotské duo navařilo naprosto pohlcující a opojnou synťákovou mlhu, ve které cítíte ambient, downtempo i psychedelické vlivy v nejasných tvarech, které mě nepřestává bavit objevovat a obdivovat.
Nielen BESNOU je súčasný slovenský black metal živý. Novinka rozhľadených Stredoslovákov určite rozbúri mútne vody domácej scény. Je to sofistikované, má to hĺbku, temnotu a hnev; slovenské aj anglické texty a super zvuk. Prudko počúvateľné dielo!





