Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Táto trojica z newyorského Long Islandu u nás zatiaľ veľmi známa nie je, hoci aktuálna novinka z brán pekelných je ich už tretím dlhohrajúcim albumom. Začínali ako inštrumentálne deathmetalové teleso so silným sklonom k experimentovaniu – demo „Day Of Doom“ obsahovalo jednu šesťdesiatminútovú skladbu, zatiaľ som sa ani neodvážil toto monštrum metalového extrému niekde vyhľadať.
Za zmienku stojí, že v radoch DAY OF DOOM kedysi pôsobil aj Doug Cerrito (ex-SUFFOCATION, ex-HATE ETERNAL atď.), takže toto by istým indikátorom zaujímavosti byť mohlo rovnako ako fakt, že prinajmenšom na albumoch sa už u DOD „spieva“, samozrejme ide o death metal, preto radšej úvodzovky, kadejaký „hudobný aristokrat“ by tu mohol začať smiešne prskať a koho toto má furt zaujímať.
„The Gates Of Hell“ sú jednoznačne výdatnou porciou toho death metalu, ktorý sa k vám nedostáva každý deň. Na jednej strane je to čo do atmosféry výrazne ponuré dielo, tak kvôli textovej tematike, nasiaknutej peklom a smrťou, ako aj zásluhou skutočne staroškolského deathmetalového zvuku ako z raných 90. rokov. Tento zámer asi strávi len máloktorý fanúšik modernej, síce mohutnej a čistej, ale do sterility vypulírovanej modernej produkcie. Jeho škoda, príde o veľa, na druhej strane, možno by túto hudbu nepochopil.
DAY OF DOOM hrajú technicky prešpekulovaný, harmonicky zvrátený a značne psycho death metal, plný rôznych až „nie z tohto sveta“ partov a vyhrávok, komplikovane prechádzajúci z náklepov do ťažkých, nervných drviacich, na nervy útočiacich partov s občasnými až ambientno-industriálnymi vsuvkami. Ide o veľmi útočnú, cez mozgové závity násilne sa prebíjajúcu hudbu. Doug Randazzo (gitary, vokály), Rich Hervey (bicie) a Sam Lara (basgitara, vokály) poslucháča nijako nešetria a svoje disonantne komplikované nálady vrstvia do stiesňujúco a divoko pôsobiacich atmosfér nejakého zlého vesmíru.
V jedenástich skladbách nájdete väzby na súčasné technické beštiálnosti typu GIGAN alebo PYRRHON i na nezemskú zlobu PORTAL a ULCERATE, a zároveň si spomeniete na aspoň dve dekády odpočívajúce posolstvá technického death metalu pre „hľadačov niečoho mimo bežných dimenzií“, aké sa zachovali na albumoch „Hallucinations“ od ATROCITY a „Nespithe“ od DEMILICH. A aj kvôli tomu má zvuk tohto pokrúteného deathmetalového zla svoju logiku.
Tihle Holanďani jako by se snažili dát gothic rocku novou svěží tvář, v jejich hudbě je temná atmosféra FIELDS OF THE NEPHILIM, stejně tak i moderní melodie přívětivější postrockové scény. K tomu trocha neo-progrockových fines a je z toho podmanivé dílo.
Mladší a výrazně sígrovitější bráška ALCEST se vrací s třetím zářezem a jako správný gen Z cápek míchá BM melodickou agresi, punkovou attitude, emo, neurózu a úzkost. Přímočará a chytlavá spojnice mezi TikTokem a starými VHS klipy. A hlavně poctivá metla!
Ocasi z Čejkovic majů novů desku. Sů tam hity "Liberta" a "Kdo chce kopat, mosí slopat". Aj naživo to fest šlape. Ani tá trůba nechýba a to z jejich drunk punku dělá sexy věc, že by aj Rudi podlehl. Čekujte spotifáj. S tou libertoooooou!!
Běsové pařížských stok jsou zpět a s nimi i jejich nově okovaný melodický a pompézní Métal Noir. Reaper dí pravdu, že novince chybí takový hit, ale ten se podaří opravdu zřídka. Jinak to zas nádherně valí a vytváří řácky zlou a velebnou atmosféru. Merde!
Finský doom metal postavený na klasických těžkých rifech raných BLACK SABBATH. Hutná, pomalá hudba podbarvená ponurou, tíživou atmosférou, ve které je slyšet odkaz „Master Of Reality“, ale zároveň má své vlastní kouzlo.
Máte rádi devadesátky? Snad zbytečná otázka, ne? Skupina z amerického Nashville na svém novém albu variuje ozvěny grunge a tvrdšího rocku, jak jsme jej znali zhruba 3 dekády zpátky. Kvalitní songy a velmi slušná atmosféra musí potěšit nejen pamětníky.
Další z těch v poslední době četných nahrávek neřešících aktuální datum. Příjemná sbírka (klasicky) heavymetalových písní, nepostrádá slušné nosné melodické linky ani podařené refrény. Za mě snad jen výtka směrem k o 1-2 skladby přepálené stopáži.