HELEVORN - Espectres
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sú z austrálskeho Brisbane, existujú od roku 2006 a nie, nejde o bočný projekt PORTAL, kapela existovala ešte predtým, ako sa jej členmi stali Omenous Fugue a Ignis Fatuus. Ale sú tiež u lovcov totálnych morbídnych hrôz Profound Lore a nejaké styčné plochy by sa medzi oboma kapelami hľadať dali. Tou najzásadnejšou je asi to, že k štandardnému extrémnemu metalu majú jedni i druhí dosť ďaleko.
Keď som pred asi dvoma rokmi počúval debutový album IMPETUOUS RITUAL, po rozume mi dosť často chodilo to, že ak by bol v týchto šialených, vírivých hudobných plochách použitý BDM vokál napr. v štýle BRODEQUIN, mohli by IR úspešne bojovať o titul najdesivejšej deathmetalovej bandy na scéne, atmosféra nahrávky je naozaj z iného sveta, v Queenslande musí byť podnetné ovzdušie, keď tam vznikol takýto špecifický deathmetalový subžáner zhudobneného zakrádajúceho sa zla.
Zvukovo bol „Relentless Execution Of Ceremonial Excrescence“ kusom nie najľahšie stráviteľného hukotu, tam proste bolo treba pochopiť, že to má znieť a hrať takto, aby atmosféra nahrávky bola komplexná. Na novinke, vydanej 15. apríla, našli IR odvahu ísť ešte ďalej a „Unholy Congregation Of Hypocritical Ambivalence“ je skrátka besniace zahuhlané sonické delírium, valivé, husté, zadúšajúce tornádo, z ktorého vylovíte hlavne živelne udierajúce bicie, udávajúce tón barbarskému rituálu, apokalyptické zvonenie činelov a tak trochu divokým šialenstvom zapáchajúce gitarové vyhrávky a sóla.
Podkladové gitarové linky sú tak pol na pol v duchu starého priamočiareho rúhačského death metalu a nekompromisného, ľubozvučnou melodikou opovrhujúceho black metalu. Texty, písané zvláštnym, abstraktným a temným „portalovským“ štýlom prednáša zbierka pochmúrnych revaných, dosť často ťahavých vokálov, niekedy zlovestných, inokedy zúriacich, a občas sa ozve aj jedovatý výkrik z čias Satana vzývajúceho metalu 80. rokov, mne osobne sa na pár miestach vybavili dokonca Poliaci KAT.
Atmosféru tejto rúhavej hrôzy zosilnia na jednom mieste aj zvony, ktoré by v dnešnej dobe všade inde pôsobili ako zastarané klišé, a celkovo sa vyznenie novinky týchto Austrálčanov pohybuje na hranici „drone“ až tak, že pripomína už pár rokov zabudnuté tajomné projekty SAGRAMON a MOREHED TRIBES. Zvlášť od tých druhých som počul čosi, čo znelo ako nejaké zhudobnenie diania v jaskyniach akejsi vzdialenej nehostinnej a nepriateľskej planéty. IMPETUOUS RITUAL tento efekt dosahujú hraním mimoriadne barbarského metalu, ktorý bol kedysi zasvätený smrti, čomu je zasvätený dnes, radšej možno ani nechcem vedieť.
A aby sme tému queenslandského ultrazlobného hrôzometalu ukončili – je tu na to vhodná chvíľa –, povedzme si ešte čosi o GRAVE UPHEAVAL. Toto tajomné duo je – aké prekvapenie! – personálne prepojené s PORTAL aj IMPETUOUS RITUAL. Ak si myslíte, že to, o čom bola reč doteraz, je tak akosi maximum, o opaku vás presvedčí minuloročný dlhohrajúci hrobový debut. Názov nemá, skladby sa volajú 1. až 7., a máte pocit, že niekto vystrelil do vesmíru „Transcendence Into The Peripheral“ od death/doomového besu DISEMBOWELMENT, ktorý sa zrazil s rádiovým ryčaním Jupitera, cestou naspäť so sebou stiahol niekoľko atmosférických porúch a vrátil sa s cieľom premeniť poslucháča na rašelinu.
Netvrdil by som, že oproti tomuto znejú noví TEITANBLOOD ako NIGHTWISH, ale je fakt, že IMPETUOUS RITUAL za hranicu toho, čo je ešte v extrémnom metale všeobecne prijateľné, vykročili naozaj nebojácne.
8,5 / 10
Ignis Fatuus
- gitary, vokály
Omenous Fugue
- gitary
Typhon
- basgitara
Necros Craigos
- bicie
1. Verboten Genesis
2. Venality In Worship
3. Sentient Aberrations
4. Despair
5. Inservitude Of Asynchronous Duality
6. Womb Of Acrimony
7. Metastisis
8. Abhorrent Paragon
9. Blight
Iniquitous Barbarik Synthesis (2023)
Blight Upon Martyred Sentience (2017)
Unholy Congregation Of Hypocritical Ambivalence (2014)
Relentless Execution Of Ceremonial Excrescence (2009)
Datum vydání: Úterý, 15. dubna 2014
Vydavatel: Profound Lore Records
Stopáž: 48:25
-bez slovního hodnocení-
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Fínsky melodicky death so štipkou blacku som objavil až tento rok, ale hrali mi v aute i doma celé leto. Ich siedmy album som teda privítal s rozkročenou náručou a oni ju naplnili po okraj. Nič prelomového, skrátka ich osvedčená kvalitka.
Třicet let po založení je HORNA ve formě. Starý kozel Ville Pystynen, nestor finské blackové scény, za to umí vzít. Ostrý vysypaný BM, halekavá finština a taky rock'n'roll. A skvělé nápady, třeba ústřední melodický motiv v "Hymni II" z hlavy nedostanete.
Hleďme, kolega Noisy deklaruje SACRILEGE. Inu, SARCASM jsou jati hluboko v deathmetalových devadesátkách (založeni 1990, reaktivováni 2015) a navíc mají i blackový "edge". Jsou tam i DISSECTION, jinak je to spíše standardní, ničím nevybočující deska.
Hrací čas / počet zajímavých motivů = koeficient ochoty mačkat "replay". WINTERFYLLETH hrají (bez dvou bonusů) hodinu a tentokrát jsou bohužel na nápady skoupí. Nebýt "Upon This Shore" s WOODS OF DESOLATION / REMETE vibes, nebylo by moc kde brát.
Francouzská parta si za cíl snažení vytyčila instrumentální postmetalovou hudbu, kterou se snaží pojmout v maximální šíři. Koketuje tedy s lehkými postrockovými náladami i ponurou atmosférou doom metalu. K tomu výpady ke klasikům CULT OF LUNA. Povedené.
Při svém debutu pod "majorem" předvádějí WOLFBRIGADE svůj standard. Bylo už i lépe, ale mohlo být i hůř. Dominující pogo střídají vály v rychlejším středním tempu a prostě to klasicky dobře odsejpá. Častěji se však asi budu vracet ke starším nahrávkám.