Nová studiová nahrávka ALL SHALL PERISH je pro stoupence technicko-brutálních ukrutností vždy velká událost. Tato kapela nejen stála u zrodu deathcore jako žánru, ale na každé nahrávce dokázala zmiňovaný styl zajímavě modifikovat. Ať se jednalo o neurvalý debut, či stylotvorné „Price Of Existence“, nebo pomalejší, experimentální „Awaken The Dreamers“, byla vždy inspirací i měřítkem pro ostatní. Novinka „This Is Where It Ends“ dosavadní tvorbu respektuje, ale opět je dle očekávání někde jinde. Všechny charakteristické poznávací znaky téhle party jsou zde dovedené do krajnosti plus je zde kopa nových aspektů a ve výsledku tak máme co dělat s vůbec nejtvrdším a hudebně nejnáročnějším albem ALL SHALL PERISH!

Podobu nového alba asi nejvíce ovlivnil nový kytarista Francesco Artusato. Tento Ital studoval kytaru na konzervatoři a při studiovém debutu v dresu ASP se snaží své schopnosti naplno předvést. (nejen) Melodická sóla, která sází do drtivých, našlapaných spodků, jsou spolu s nekončícím přívalem riffů v daném stylu ojedinělou záležitostí. Chvílemi se vkrádá až pocit, že posloucháte kytarovou předváděčku, ale v tomto případě je to ve prospěch věci. Na albu samozřejmě nechybí ani hutné deathcore sekanice a breakdowny, ale celkově je zde zřejmý příklon ke konzervativnímu a více tradičně metalovému pojetí.

Otěže hydry však pevně třímá v rukou vůdce Hernan Hermida. Respekt budící frontman je přesvědčivý jako vždy a když v úvodní ultra rychlé smršti „Divine Illusion“ burácí „Your God Can´t Save You!!!“, tak ani na chvíli nepřipustíte, že nemá pravdu. Jeho zapálené, často sociálně/společensky angažované kázání má aktuálně o něco vylepšenou fazónu, takže je na novince nejen ďábelský, ale i více ladí. V dobrém světle se ukazuje i druhý nováček, Adam Pierce a jeho bicí (jako bývá vždy u ALL SHALL PERISH zvykem) nepostrádají rychlost, razanci ani techniku.

Ti, co vytýkali minulému „Awaken The Dreamers“ přílišnou roztahanost, budou s novinkou spokojeni, neboť ta se odehrává převážně ve vysokém tempu a svoji tvrdostí válcuje i první dvě alba. Překvapivě budou spokojeni ale i příznivci té epické stránky ALL SHALL PERISH. Kapela dokázala spojit tvrdost a rychlost s propracovaností a do intenzivní řežby zapojila i přemýšlivější pasáže. Vyzdvihnul bych určitě úvodní nakládačku „Divine Illusion“ a pak spíše ty středně rychlé kousky „Procession Of Ashes“, „A Pure Evil“, „Spinelless“, „My Retaliation“.

Je ale těžké vybírat, neboť album má pro tentokrát o něco delší stopáž a působí i dost semknutým dojmem. Nahrávce dominují sypačky, řezačky, kopačky, válce, řev a drcení kostí, ale nouze není ani o uchu lahodící parádičky a vymakané poslechové momenty. Nahrávka je velmi dobře zvládnutá po produkční a technické stránce, a je tak i přes svoji náročnost stále dobře poslouchatelná.

V oblasti progresivního pojetí tvrdosti se jedná o jeden z letošních top výkonů a ALL SHALL PERISH lze díky němu s konečnou platností zařadit mezi elitu, hned vedle takových jmen jako jsou CEPHALIC CARNAGE, INTO THE MOAT, BETWEEN THE BURIED AND ME, TEXTURES, ION DISSONANCE, THE FACELESS či samotní DEATH, se kterými mimochodem má novinka společného mnohem víc, než jen motiv na obalu.

Závěrem zbývá si pouze přát, že název „This Is Where It Ends“ nemyslela kapela zas tak úplně vážně a že za dva, tři roky nás opět svoji strhující řežbou přibije k zemi.