GRIEFGOD - Deterioration
Velmi přesvědčivý death metal z Litvy. Spíše střední tempo, silově zasekávané riffy a hluboko posazený vokál evokuje starou severskou školu. Občas jako by se uctívali CARCASS. Vydařená deska.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ještě jednou mi dovolte nahlédnout do nedávné minulosti a oprášit kolekci disponující visačkou s rokem výroby 2009. Důvodem tohoto aktu je „Fragmentary Evidence“, druhý řadový disk z dílny AUGURY, nesmírně to nadanéno prog/tech death metalového kvarteta ze země Javorového listu. Jak už je v těchto stylových končinách zvykem, naši pozornost i tentokráte zaměříme na velkokapacitní líheň technickou vytříbeností oplývajících kapel – frankofonní provincii Québec. AUGURY odstartovali svoji kariéru velmi strmě, a sice úžasným debutem „Concealed“, na kterém se už tenkrát presentovali vyspělou a otevřenou produkcí, jenž s lehkostí sobě vlastní překračovala nejednu žánrovou hranici. Následující pětiletka však byla prosta podobně sladkých plodů, ba právě naopak, zastihla kapelu v nepříjemném období personálních rošád. I přes tyto komplikace, a s nimi spojené neustálé ukládání materiálu k ledu, dokázali Kanaďané zformovat silnou sestavu a natočit více než důstojného pokračovatele famózní prvotiny „Concealed“.
Ač ke studiovým pracím zasedly hned čtyři výrazné muzikantské individuality, nenese druhé album AUGURY ani stopy po přehnaném instrumentálním exhibicionismu. „Fragmentary Evidence“ je ukázkovým příkladem týmové práce, nikdo ze zúčastněných se neuchyluje k samolibým hrátkám na svém vlastním písečku. Kompatibilitu celku navíc podtrhuje i citlivý, vyvážený mix, poskytující každému z nástrojů stejnoměrný životní prostor. Na tomto místě mě napadá paralela se žánrově spřízněnými Němci OBSCURA, kteří na své druhé desce „Cosmogenesis“ aplikovali poněkud odlišný přístup a na úkor kytarové sekce místy trochu necitlivě upřednostnili všehoschopný bezpražec v držení Jeroena Paula Thesselinga. Stejný typ baskytary úřaduje i tentokrát, Dominic Lapointe sice obrábí pouze standardní čtyřstrunný exemplář, nicméně jeho hra působí stejně osvěžujícím dojmem jako ta Thesselingova. Ohromnou porci diversity nabízí i šestistrunná sekce, jenž nenuceně přechází od složitých, technicky náročných konstrukcí až po zasněné pasáže v režii subtilní akustické kytary. Za decentní akustiku je v AUGURY zodpovědný především Mathieu Marcotte, jehož jméno mimo jiné hledejme i v pozadí HUMANOID, čistě instrumentálního prog/ambientního projektu. A slovo „variabilita“ si koneckonců ponechejme v ústech i pro případ zpěvu, dominující growl je totiž doplněn tu ženským hrdlem („Brimstone Landscapes“), tu black metalovým skřípěním („Skyless“) a tu zas čistě power metalovým vokálem („Sovereigns Unknown“). Ostatně za všechno snad mluví i fakt, že při nahrávání „Fragmentary Evidence“ se u mikrofonu vystřídala celá sedmička hostů, mimo jiné i členové veleznámých souborů typu CRYPTOPSY či UNEXPECT.
Se svým kreativním potenciálem AUGURY bez problémů pokořili téměř hodinový hrací čas, přičemž jen závěrečnou položku „Oversee The Rebirth“ natáhli rovnou přes hranici jedenácti minut. Ani v takto extrémních případech nemá nenechavá tetka Nuda sebemenší nárok na úspěch, ba právě naopak, dlouhé komplexní kompozice totiž svědčí Kanaďanům ze všeho nejvíce. Zářným příkladem je jeden z highlightů alba, osmiminutový epos „Jupiter To Ignite“, kde AUGURY s přehledem kříží technické pasáže s procítěnou akustikou a navrch ještě přidávají sladkou třešničku v podobě nakažlivé melodiky jako vystřižené z repertoáru spřízněných QUO VADIS. Ač se může zdát, že Kanaďané fúzují zdánlivě nesourodé složky a vesele mixují hrušky s jablky bez ohledu na řád a kompoziční formu, opak je pravdou. Přes svoji ohromnou diversitu a barevnost působí produkce kapely neuvěřitelně kompatibilně, plyne nenásilně a s elegancí si razí cestu mezi zubatými žánrovými útesy.
„Fragmentary Evidence“ rozhodně není typickým, tedy na první poslech zcela nepoživatelným „tech“ albem, troufám si konstatovat, že dokáže získat nové obdivovatele hned na úvodní schůzce, a to především díky své přívětivě melodické tváři. Jeho kouzlo však časem nepomíjí, ostatně i autor článku má za sebou dobrých padesát poslechů a i na tom současném, padesátém prvém, s potěšením objevuje celou řadu jemných detailů a nuancí, které mu při předešlých seancích zůstaly utajeny. Druhá deska prog/tech death metalových vizionářů AUGURY je jednoduše okouzlující, pro dnešek nemám sebemenších výhrad.
Prog/tech death metal ve své nejsilnější hodince.
10 / 10
Patrick Loisel
- zpěv, kytara
Mathieu Marcotte
- kytara
Dominic Lapointe
- baskytara
Étienne Gallo
- bicí
hosté:
Sven de Caluwé (ABORTED)
- zpěv
Éric Fiset (NERVOUS IMPULSE)
- zpěv
Sébastien Croteau (NECROTIC MUTATION)
- zpěv
Syriak (UNEXPECT)
- zpěv
Leilindel (UNEXPECT)
- zpěv
Youri Raymond (CRYPTOPSY)
- zpěv
Filip Ivanovic (AGONY)
- zpěv
1. Aetheral
2. Simian Cattle
3. Orphans Of Living
4. Jupiter To Ignite
5. Sovereigns Unknown
6. Skyless
7. Faith Puppeteers
8. Brimstone Landscapes
9. Oversee The Rebirth
Fragmentary Evidence (2009)
Promo 2006 (demo) (2006)
Concealed (2004)
Datum vydání: Pátek, 17. července 2009
Vydavatel: Nuclear Blast Records
Stopáž: 54:57
Produkce: Hugues Deslauriers, Yannick St-Amand and AUGURY
Studio: Northern Studios and Surgeon's Lab Studios
Mixing: Jean-Francois Dagenais
Mastering: James Murphy
Assistant engineer on drum editing: Antoine Lussier
Coverart: Sven de Caluwé
Sound effects: Ethan Djankovich
Výborne dielo, ktorého atmosféra je neuveriteľne strhujúca. Dokonalým spôsobom skĺbené krásne melódie a nekompromisná deathmetalová tvrdosť. Hráčske schopnosti jednotlivých členov zoskupenia nenarúšajú kompaktnosť celého materiálu aj napriek naozaj špičkovým výkonom, ktoré by sme občas pokojne mohli označiť slovkom exhibícia. Členovia AUGURY ale zjavne vedia ustriehnuť tieto krehké hranice - pričom svojimi aranžami dokážu využiť svoje schopnosti v prospech naozaj skvelého celku.
Ak som pred časom označil OBSCURU za svieži vánok v stojatých vodách tohto štýlu, tak teraz musí spomenúť tornádo. Vynikajúci album.
Budiž pochválena tato recenze. Neznal jsem, okamžitě jdu do toho.
Velmi přesvědčivý death metal z Litvy. Spíše střední tempo, silově zasekávané riffy a hluboko posazený vokál evokuje starou severskou školu. Občas jako by se uctívali CARCASS. Vydařená deska.
Päťskladbový návrat do najradostnejšej európskej éry: Berlínsky múr je preč, studená vojna skončila, U2 vydali „Achtung Baby“ a na velikášskej vlne optimizmu križujú svet. Dalo by sa to zniesť dlhšie – aj táto nahrávka, aj tá eufória raných deväťdesiatok.
Bruselský chrlič Déhà seká desky jak na běžícím pásu, ale dokáže být kreativní a pokaždé trochu jiný. Bohužel to šije horkou jehlou a produkce a zvuk působí často jako nedokončené demo. To je případ i téhle atmosféricky depresivní blackové jízdy.
Pokračování trendu z předchozí "Starlight And Ash"? Opět pasáže plné emotivní baladičnosti s výrazným vokálem Cammie Gilbert, ale skupina svůj doom rock překlápí i do temnějších a často drsných metalových poloh. Přitvrdilo se a rozhodně to není na škodu.
Švédsko není živo jen chrastěním. Žijí zde i rozervané duše, jenž se chtějí vyjádřit něžnějšími tóny. Třeba jako post-blackoví (i když, kolik tam toho blacku vlastně zbylo?) TOGETHER TO THE STARS. Nechme se tedy unášet na vlnách hořkosladké melancholie.
Nová éra švédskej legendy, debut u veľkých Metal Blade Records! Podaril sa na výbornú; veď si pustite napríklad hitovku Nail Bomb. WOLFBRIGADE v roku 2024 valcujú všetko, čo im stojí v ceste!
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.