O tom, že ani Itálie nehodlá stát stranou současného posthardcoreového dění, se nás snaží krom jiných přesvědčit i chlapíci slyšící na jméno ONE STARVING DAY. Skupina datující svůj vznik někam k roku 1997 je v našich končinách ještě poměrně neznámým pojmem, což by se teoreticky mohlo změnit po jejím koncertu, který nás koncem srpna čeká v Praze. Svojí trochou do mlýna přicházím i já ve snaze zrecenzovat desku s dlouhým názvem „Broken Wings Lead Arms To The Sun“, která spatřila světlo světa už loni.

Jestliže jsem na začátku článku hovořil o posthardcore, tak tuto pseudoškatulku berte prosím s velikou rezervou a čistě jako takovou pomůcku tonoucího recenzenta. ONE STARVING DAY se totiž pohybují po dnes již nablýskaných hřištích, které kdysi pracně budovali především američtí NEUROSIS. Vliv jejich tvorby je v muzice italských nezanedbatelný. Už od úvodních tónů první skladby „Black Star Aeon“ není pochyb o tom, odkud vítr vane. Pomalý rozjezd, stupňování ústředního motivu až v následující kytarovou erupci doprovázenou hysterickým vokálem jasně určují směřování celé nahrávky. Silné zapojení smyčcových nástrojů ještě více odkazuje k amerických vzorům. Nicméně i přes vyřčené bych nerad svými slovy budil dojem nějaké bohapusté kopírky. Je sice pravdou, že ONE STARVING DAY přílišnou originalitou neoplývají, ovšem ke cti jim slouží fakt, že se jim vlastním způsobem podařilo zachytit ducha muziky, kterou se rozhodli hrát. Jejich nahrávka totiž dýchá svoji vlastní specifickou atmosférou, která by se jednoduše dala nazvat ponurou. Nejedná se však o nějaké beznadějně depresivní vzlykání. Italové nehlásají konec světa ani žádnou apokalypsu, ale spíše vyjadřují smutek nad zmařenými nadějemi a bezvýsledností některých lidských skutků.

„Broken Wings…“ prozatím není nahrávkou úplně vyspělé kapely. Dokazuje, že v Italech se skrývá jistý potenciál, který by dokázali naplno uplatnit, pokud se ještě více zbaví vlivu svých vzorů. Navíc ani není nahrávkou na první poslech, který alespoň v mém případě nepřinesl příliš pozitivní verdikt. Ovšem s dalším časem věnovaným této sbírce se dostavila i spokojenost s nejedním kvalitním hudebním nápadem, či podařeným motivem zdůrazňujícím emocionální naléhavost textového sdělení kapely. Kapely, která si pozornost fanoušků žánru nepochybně zaslouží!