Švédští CHILDREN OF FALL jsou jedněmi z těch, kteří v našich končinách často koncertují. Bodejť by také ne, když jejich aktuální album "Bonjour Tristesse" vyšlo u českého labelu Day After. Na tradičním místě, strahovské sedmičce, vystoupili spolu s Belgičany OFFICER JONES a prachatickou stálicí GRIDE.

První se ke slovu dostali Belgičané, aby se předvedli se svým technickým pojetím hardcore ponejvíce připomínající americkou odnož tohoto žánru. Nechybělo tomu nasazení, rytmická pestrost, agresivita a kvalitní instrumentace. Jako oživující prvek pak působily různé samply a policejní image této pětice. Osobně jsem však postrádal kvalitnější vokál, jenž mi přišel poměrně stereotypní. Celkově však OFFICER JONES zanechali pozitivní dojmy.

Na Jihočechy GRIDE je radost pohledět, resp. zaposlouchat se do jejich koncertního vystoupení. Viděl jsem je poprvé s novým kytaristou a dle mých pocitů, se prachatičtí se změnou na tomto postu vyspořádali na výbornou. K tomu připočteme doslova smrtící nasazení, ke kterému koneckonců jejich našlapané a hlavně nasypané skladby přímo svádějí a instrumentálně výtečně zvládnutá rychlá smršť zničujících riffů a nadzvukově rychlých bicích. Na poli extrémního grindcore/hardcore u nás v současnosti GRIDE nemají konkurenci (no, možná, že jeden konkurent by se našel v nedalekém Písku) a to navíc nejen dle mého názoru jsou jejich vystoupení čím dál tím lepší.

Na úplně jinou vlnu nás však naladili CHILDREN OF FALL. Jejich hudba by se dala zařadit do v současnosti poměrně oblíbené škatulky emocore, o čemž jasně svědčí důraz kladen hlavně na náladovost jednotlivých kompozic. Tyto obsahují slušné množství zajímavých melodických nápadů a linek, majících schopnost své posluchače ihned zaujmout. Tu se objeví zvolňující, místy až poloakustická pasáž, tu se zase přitlačí na pilu a hudba těchto Švédů se ubírá směrem k hardcoreové údernosti a přímočarosti. Právě díky těmto častým změnám nálad a kvalitní kompoziční práci působí hudba CHILDREN OF FALL komplexním a pestrým dojmem. Narozdíl od hudební složky, s jejíž pohodovým vstřebáním jsem němel nejmenší problémy, mi příliš neseděla barva vokalistova hlasu. Tento zevrubně popsal text téměř každé odehrané skladby této politicky angažované skupiny a několikrát si pohověl i na rukou fanoušků, kterých se podle mého odhadu sešlo něco málo přes stovku.

Závěr tentokráte nemá cenu nikterak natahovat. Stačí se spokojit s konstatováním, že to byla další pohodová sedmičkovská akcička a pro ty, které to zajímá, uvedu, že chystáme i recenzi nové desky CHILDREN OF FALL.