HELEVORN - Espectres
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Majesty and Decay a Atonement nepřekonáno(o jejich nejlepším Close to a World Below ani nemluvě,pochopitelně..),přesto to nic nemění na faktu že Acts of God je perfektní album.Immo, to je v podstatě sázka na jistotu 9/10
-bez slovního hodnocení-
Za mňa podobne výborne ako pár predošlých albumov. Nemám väčších výhrad, načo aj?
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Nejaký pocit výnimočnosti z toho nemám. Je to práca nepodliezajúca vysoko nastavený štandard a určite nechýbajú výrazné momenty - skôr v druhej polovici albumu, ale k ich najlepším albumom to nezaraďujem. Dal by som 7,5, mám však pocit, že to ešte narastie.
-bez slovního hodnocení-
vyborne pocuvanie a za tie nizke hodnotenia ja dam plny pocet, obal mi trosku pripomina dva posledne od Hate Eternal, kraaaaaaasa
Vysoko nadpriemerny album, ktoremu ale k dokonalosti niečo chýba.
-bez slovního hodnocení-
Klasicky death neni zanr ktery mi uplne smakuje, tohle jsem ale uz parkrat protocil.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Keď vás tak sledujem normálne musím bod pridať.
dost nuda
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Fínsky melodicky death so štipkou blacku som objavil až tento rok, ale hrali mi v aute i doma celé leto. Ich siedmy album som teda privítal s rozkročenou náručou a oni ju naplnili po okraj. Nič prelomového, skrátka ich osvedčená kvalitka.
Třicet let po založení je HORNA ve formě. Starý kozel Ville Pystynen, nestor finské blackové scény, za to umí vzít. Ostrý vysypaný BM, halekavá finština a taky rock'n'roll. A skvělé nápady, třeba ústřední melodický motiv v "Hymni II" z hlavy nedostanete.
Hleďme, kolega Noisy deklaruje SACRILEGE. Inu, SARCASM jsou jati hluboko v deathmetalových devadesátkách (založeni 1990, reaktivováni 2015) a navíc mají i blackový "edge". Jsou tam i DISSECTION, jinak je to spíše standardní, ničím nevybočující deska.
Hrací čas / počet zajímavých motivů = koeficient ochoty mačkat "replay". WINTERFYLLETH hrají (bez dvou bonusů) hodinu a tentokrát jsou bohužel na nápady skoupí. Nebýt "Upon This Shore" s WOODS OF DESOLATION / REMETE vibes, nebylo by moc kde brát.
Francouzská parta si za cíl snažení vytyčila instrumentální postmetalovou hudbu, kterou se snaží pojmout v maximální šíři. Koketuje tedy s lehkými postrockovými náladami i ponurou atmosférou doom metalu. K tomu výpady ke klasikům CULT OF LUNA. Povedené.
Při svém debutu pod "majorem" předvádějí WOLFBRIGADE svůj standard. Bylo už i lépe, ale mohlo být i hůř. Dominující pogo střídají vály v rychlejším středním tempu a prostě to klasicky dobře odsejpá. Častěji se však asi budu vracet ke starším nahrávkám.