TYPE O NEGATIVE - Vzácná (krevní) skupina
Brooklynskou dark rockovou formaci TYPE O NEGATIVE asi leckomu z vás není třeba blíže představovat. Jedna ze stálic temného žánru, která se v hudebním světě pohybuje již čtrnáct let...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Brooklynskou dark rockovou formaci TYPE O NEGATIVE asi leckomu z vás není třeba blíže představovat. Jedna ze stálic temného žánru, která se v hudebním světě pohybuje již čtrnáct let...
O tom, že tvorba metalových kapel nachází oblibu v nejrůznějších světových mýtech a legendách, není žádných pochyb. Nejstarší civilizací, ze které dnes heavy žánry čerpají podněty pro svou lyriku...
Přirovnání Balkánu k sudu střelného prachu se nehodí jen a pouze na příliš často bouchající politický život na téhle doslova žhavé půdě, ale dá se stejně dobře použít i pro „horkou“ hudební produkci v této oblasti.
Jeden z loňských atomových výbuchů labelu NUCLEAR BLAST přinesl na Zem kromě jiných škodlivin :-) také DVD MANOWAR s názvem FIRE AND BLOOD. Jak zřejmě tušíte...
Bez jakékoli slávy a propagace se s oficiálním datem 26.11.2002 objevilo na hard&heavy trhu další album losangeleské kapely SYSTEM OF A DOWN. Tahle mimo-řadová deska s vyzývavým názvem STEAL THIS ALBUM sice ukradla svůj titul jedné ostřejší americké rapové dvojici (THE COUT)...
Debutové album kapely, kde kytaru a mikrofon trápí Shelby Lermo z NAILS. Je to větší špína, hlouběji ponořené do bahna prašivého death metalu a také patřičně neotesané. Dojem trošku "kazí" krystalická produkce. Jinak ovšem rubanice bez dalších výhrad.
Hodně usedlé a dá se říci že z velké části i líné album pro páprdy. I tak by se dala "Ostraka" charakterizovat. Chybí nějaký výrazný hit, ale i tak mi tahle deska připadá příjemná. Asi už jsem vážně starej.
Tak po létech ignorace si letos dáme společně alespoň to kafé. Nečekejte příliš mnoho změn, PELICAN se o ně ani nesnaží. Tentokrát to ale má celkem i nápad a děj a album tak pěkně plyne a nenudí. Je to sice udržovaná, ale v zásadě příjemná a nenucená.
Polovina sestavy pochází od Francouzů SETH. Jedná se tedy o black metal, ale trochu jiný. Je to svižné a dynamické se znatelným deathmetalovým nádechem. Dobré především v místech, kde se náležitě sype, což je většina alba.
Druhé album španělského tria a další velký skok vpřed. Epický a dramatický death metal, který vás díky rozumně zvolené stopáží dostane svým sevřeným pojetím a sugestivní atmosférou. Horký temperament se snoubí s promyšlenou kreativitou a dějí se věci!
Holanďané se vzdalují svým thrashovým kořenům a i díky syntetickým vrstvám se dostávají až kamsi k pompéznímu symfo black metalu. Živelný thrash přístup zůstal, ale je do značné míry překrytý komplexnější metalovou variabilitou a klasickou progresivitou.
Logický komerční tah Sony a zároveň krásný dar pro ty, kteří tenhle mysteriózní a v mnoha verzích existující set určený původně pro film zbožňují jako nejlepší živák kapely. Steven Wilson se o to hezky postaral a live verze “Echoes” zůstává skvostem.