Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Legrace není nikdy dost, to je jistě heslo, kterého se klatovští TRAUTENBERK drží zuby nehty. Více než dva roky uplynuly od vydání výborného alba „Himlhergotdonrvetr“, jež se dočkalo vesměs příznivých ohlasů, a znamenalo další stupínek, o který poskočila vezdejší sláva tohohle vypečného spolku. Od té doby to jde s kapelou ještě dále do většího kopce – těší se stále větší přízni, hraje ve stále větších prostorách (naposledy například vyprodala plzeňské „Depo 2015“ a díky obrovskému zájmu musela přihodit následující den ještě jeden koncert) a jak se sluší a patří, přihazuje k tomu v těchto dnech také nové album.
Stopáží sice „Ticho nad pekáčem“ připomene někdejší slavnou epizodu okolo oficiálního času pro dlouhohrající nahrávku, ale o to je zřejmě ještě výživnější. Ve svých deseti položkách organizuje novou přehlídku neopakovatelného kapelního smyslu pro humor, s jehož pomocí staví klatováci skladby jednoduché, přiměřeně metalové a poměrně skočné. Občas se v tom po vzoru minulosti objeví také nějaké ty náznaky rapu, ale co je nejsympatičtější, nikdy se nesklouzne k obyčejnému tuzemskému bigbítu, jemuž by právě primární zacílení na humor více odpovídalo. Ne, tady jsou TRAUTENBERK pevní jako skála, ať je to sebemelodičtější či sebesměšnější, pořád hraje prim poctivý kytarový riff, jemuž je metalová adresa nejvlastnější.
Až na výjimky (nejspíš „Zaplať pán bů“) tak album tvoří skladby poměrně chytlavé, jež k dokonalosti dobrušují tradiční texty, na rozdíl od „Himlhergotdonrvetr“ nikoliv v úplně koncepčním duchu vedené, ovšem plné podobně nakažlivé nadsázky a legrace. Výborným kusem je zejména úvodní „Netáhlo“ s milým hostujícím zpěvem Veroniky „Supice“ Borovkové ze TŘÍ SESTER, hned následující „Pan Pilous“ s nádherně klenutým refrénem o motorové pile, co prostě nechytá, mykologický hymnus „Dej pozor na satana“, zubařský „Stomatometal“ (pevně doufám, že textový úryvek „třicet dva žlutejch třese se strachy, strašně to bolí a stojí to prachy“ z logických důvodů v dnešní pohnuté době nikoho nepohorší) a závěrečný, internetem již nějakou dobu kolující hitový singl „Lunt“.
Je jasné, že kritici se nejspíš znovu najdou, ale mám takový pocit, že to je věc, která TRAUTENBERK může nechat klidnými. Jedou si tu svou veselou metalovou písničku, jsou v ní opravdu dobří (což je prostě slyšet) a tak jaképak tedy vrásky. Obzvláště, když to můžou navíc zapikat tak povedeným albem, jakým „Ticho nad pekáčem“ bezesporu je.
Tihle Holanďani jako by se snažili dát gothic rocku novou svěží tvář, v jejich hudbě je temná atmosféra FIELDS OF THE NEPHILIM, stejně tak i moderní melodie přívětivější postrockové scény. K tomu trocha neo-progrockových fines a je z toho podmanivé dílo.
Mladší a výrazně sígrovitější bráška ALCEST se vrací s třetím zářezem a jako správný gen Z cápek míchá BM melodickou agresi, punkovou attitude, emo, neurózu a úzkost. Přímočará a chytlavá spojnice mezi TikTokem a starými VHS klipy. A hlavně poctivá metla!
Ocasi z Čejkovic majů novů desku. Sů tam hity "Liberta" a "Kdo chce kopat, mosí slopat". Aj naživo to fest šlape. Ani tá trůba nechýba a to z jejich drunk punku dělá sexy věc, že by aj Rudi podlehl. Čekujte spotifáj. S tou libertoooooou!!
Běsové pařížských stok jsou zpět a s nimi i jejich nově okovaný melodický a pompézní Métal Noir. Reaper dí pravdu, že novince chybí takový hit, ale ten se podaří opravdu zřídka. Jinak to zas nádherně valí a vytváří řácky zlou a velebnou atmosféru. Merde!
Finský doom metal postavený na klasických těžkých rifech raných BLACK SABBATH. Hutná, pomalá hudba podbarvená ponurou, tíživou atmosférou, ve které je slyšet odkaz „Master Of Reality“, ale zároveň má své vlastní kouzlo.
Máte rádi devadesátky? Snad zbytečná otázka, ne? Skupina z amerického Nashville na svém novém albu variuje ozvěny grunge a tvrdšího rocku, jak jsme jej znali zhruba 3 dekády zpátky. Kvalitní songy a velmi slušná atmosféra musí potěšit nejen pamětníky.
Další z těch v poslední době četných nahrávek neřešících aktuální datum. Příjemná sbírka (klasicky) heavymetalových písní, nepostrádá slušné nosné melodické linky ani podařené refrény. Za mě snad jen výtka směrem k o 1-2 skladby přepálené stopáži.