Němečtí DEADLOCK, kterým se mě svým rafinovaně namíchaným koktejlem s hlavními ingrediencemi v podobě symfonického black metalu a našlapaného metalcoru podařilo získat, jsou po necelých dvou letech zpátky, aby ještě více rozvinuli svoji vizi fúze zdánlivě neslučitelných proudů v metalové muzice. Tentokrát už s plnou podporou hlasu Sabine Weniger, která na předchozí nahrávce pouze hostovala v několika skladbách.

V současnosti tedy už šestice se na své nové desce nepouští do žádných dalších stylových kotrmelců. Své místo si již našla a nyní nastává čas pro zdokonalování vlastního hudebního rukopisu. V něm hrají prim opět metalcoreové rify s velmi silnou inklinací k výrazné melodice. Právě tato se čím dal více tlačí do popředí na úkor symfoblackových prvků. DEADLOCK se tak na „Wolves“ definitivně rozhodli jít spíše cestičkou vyšlapanou v devadesátých létech zejména dnes tolik citovanými švédskými thrashovými kapelami. Ony vzpomenuté prvky z atmosférického black metalu se nyní omezují pouze na orchestrální intra a mezihry, které bohužel vyznívají dost plasticky a klišovitě. Škoda, že v tomto směru kapela až příliš bazíruje na snaze znít velkolepě a monumentálně. Zatímco na „Earth.Revolt“ byl tento aspekt hudby německých ve velice přijatelné symbióze s ostatními částmi celku, nyní vše zní až příliš šroubovaně a především bez specifické (post)apokalyptické atmosféry, kterou disponoval albový předchůdce.

Těchto momentů však naštěstí není zas příliš mnoho na to, abych pohřbily nesporné kvality kapely. DEADLOCK se přeci jen výrazně více věnují tomu, co jim jde nejlépe. Ostrým rifům a podařeným melodiím. Nyní už plnohodnotná dvojice vokalistů táhne celé album směrem k mnohem větší hitovosti a především hlas Sabiny nejednou evokuje dnes populární gothicrockové kapely jako například WITHIN TEMPATION či EVANESCENCE. Protože k uvedeným spolků zrovna přílišné sympatie nechovám, jsem rád, že v případě DEADLOCK se prozatím jedná pouze o ovlivnění na úrovni práce s vokálními linkami. Nicméně ani němečtí se nebrání tvorbě potenciálních hitů schopných rotace ve vůči tvrdé hudbě čím dál přístupnějším médiím. Hovořím především o skladbě s pořadovým číslem tři – „Code Of Honor“, ke které byl patrně i za tímto účelem pořízen pohříchu nepříliš nápaditý videoklip. Píseň nepostrádá správný tah a v dobrém smyslu i velice chytlavý refrén. Zároveň slouží jako názorná ukázka aktuálního tvůrčího rozpoložení DEADLOCK.

To je pravda, na rozdíl od situace před dvěma lety, pro mne lehkým zklamáním a zároveň i předpokladem, že s další tvorbou této kapely se nejspíše začnu míjet. Navzdory tomu „Wolves“ není rozhodně špatnou deskou. DEADLOCK se na ní prezentují jako vyzrálá kapela s jasným pohledem na věc a především strategií. Schopnost tvořit zdařilé melodie jim zůstala, k čemuž ještě přidali prozatím stravitelnou špetku podbízivosti a schopnosti absorbovat aktuální trendy v metalové muzice.