Minulý rok znamenal i pro death metal a jeho příbuzné žánry další bohatou albovou sklizeň, z níž mnohé plody jste měli možnost ochutnat i na našich stránkách. Přesto však mnoho nahrávek naší pozornosti uniklo a proto jako malou kompenzaci berte tento kompilační článek, ve kterém se pokusím krátce shrnout alespoň několik tu více, tu méně kvalitních desek, které loni vyšly.

SEAR - Begin The Celebrations Of Sin
(Dynamic Arts Records 2005)

S tímto albem měl jeden nejmenovaný redakční kolega velké plány. Měla to být „prvá tohtoročná desiatka“, recenze plná superlativů a plamenných pochval, leč osud je někdy nevyzpytatelný, a tak je tato glorifikovaná nahrávka nakonec ráda za prostor alespoň v tomto skromném výběru. Ačkoliv je v záhlaví článku letopočet 2006, prozatím poslední deska finských SEAR vyšla ještě v roce předchozím. A právě proto, že si pozornost nepochybně zaslouží a taktéž proto, že v těchto chvílích se už připravuje její následovník, byla by škoda tenhle kousek přehlédnout. Navzdory tomu, že kolegovo bezbřehé nadšení nesdílím, máme v podobě „Begin The Celebrations Of Sin“ co dělat s kotoučkem kvalitním. Ortodoxní pětice se tuze ráda rochní v typicky evropsky pojatém brutálním death metalu s minimem progresivních prvků. Vokální linky pozůstávají z několika klasických extrémních poloh od hlubokého chropotu až po „bosorácký“ jekot. Kytarové rejstříky kromě obligátních riffových smrští nejednou nenásilně vystrčí i ostré melodické drápky. Vše kvalitně zaranžováno, opatřeno velmi dobrým a nadmíru sytým zvukem (tady jednoznačně zvedám palec směrem nahoru) a bohužel značně přitroublými satanistickými texty. Na ty se však klidně můžete vykašlat (anebo si je číst jen tak pro zábavu), protože hudební stránka tvorby SEAR rozhodně stojí za pozornost!
[7 / 10]
www.officialsear.com

DERANGED - Obscenities In B-Flat
(Listenable Records 2006)

Mladou finskou krev střídá trvalá švédská ocel. Veteráni ze země tří korunek, DERANGED, se loni připomněli s rovněž zdařilou nahrávkou. „Obscenities In B-Flat“. Tato s etiketou francouzských Listenable Records představuje vyzrálou kapelu, která moc dobře ví, co obnáší takový dobrý oběd v prvotřídním deathmetalovém hotelu. Nezdobí ji však typické švédské kytarové chrastění, nýbrž značně obhroublý a brutální zvuk ponejvíce připomínající spíše zámořské matadory. Skladby nepostrádající snahu o zajímavé rytmické eskapády míří bez nějakých zbytečných oklik přímo k jádru věci. Řádně natlakovaná muzika v podání DERANGED v některých momentech připomene třebas výtečné album „Loathing“ amerických BROKEN HOPE, nicméně však nevyniká tak vysokým stupněm technického provedení. Fanouškům kvalitní hudební brutality ji však v každém případě vřele doporučuji.
[7 / 10]
www.iamderanged.com

EMBALMER - 13 Faces Of Death
(Pathos Productions 2006)

Letem světem rychle do zámoří. Máme tady totiž další z mnoha návratů. Po EMBALMER se koncem devadesátých let doslova slehla zem. Poté, co jim v roce 1997 pod křídly Relapse Records vyšlo nadějné EP „There Was Blood Everywhere“, se dalo očekávat mnohé, jen ne brzký odchod ze scény. O to větší překvapení bylo, když se EMBALMER hezky v tichosti a nenápadně vloni připomněli se svojí vůbec první dlouhohrající nahrávkou. Ne, nezměnili se ani trochu. Na seschlou krev na pitevním stole přibyla další vydatná vrstva červené tekutiny a gore maniaci si můžou chrochtat blahem. Znalci béčkových hororů si zase zatipují, ze kterého že jejich oblíbeného díla se zrovna cituje a my ostatní si zanadáváme na dosti nepovedený a zahuhlaný zvuk (patrně to tak mělo být), který připomene například první album dnes již zesnulých ANGEL CORPSE „Hammer Of Gods“ . Vše ostatní je žánrový standard – sem tam nějaká sypačka, klepačka, zpomalení, growling, chorobná sóla a tak dále. Nic, co by zvedalo ze židle, ale zároveň nic, co by uráželo.
[5,5 / 10]
www.myspace.com/embalmerband

SINISTER - Afterburner
(Nuclear Blast 2006)

S pověstí SINISTER se v posledních letech věru dost hazardovalo. Svůj názor na éru se zpěvačkou Rachel jsem už dostatečně vyjádřil v nedávné recenzi na DVD těchto Holanďanů, teď se alespoň na chvíli vraťme o rok zpět. V té době totiž vyšla poslední řadovka těchto veteránů. „Afterburner“ představuje návrat kapely k osvědčeným žánrovým hodnotám v jejich typickém rukopisu. Jinými slovy – deska je návratem do dob, kdy jsme si užívali jejich výtečný opus „Hate“ (1995). Otázkou nyní zůstává, jestli je to dobře anebo špatně. Domnívám se, že rozhodně ne, protože tradičně pojatý ortodoxní death metal v podání SINISTER dokáže mít stále dostatečnou výživnou hodnotu a stále dokáže bavit svými brutálními výpady a pomalejšími a plíživými vyhrávkami. Stále se jedná, byť léty již o poměrně omšelou, nálož kvalitního evropského death metalu. Solidně zahraného, solidně odzpívaného / odgrowlovaného a solidně vyprodukovaného. Aad Kloostervaard udělal pro nabití zašlé slávy SINISTER opravdu veliký kus práce. Tahle deska budiž jedním z jejích plodů.
[7 / 10]
sinister.wingsofdeath.nu

PARRICIDE - Patogen
(Mad Lion Records 2005)

Album „Patogen“ poľskej úderky PARRICIDE oslávi čoskoro dva roky a fakt, že napriek oneskorenej recenzii medzitým na deathmetalovej scéne viacmenej zapadol, je zrejme jeho najvýstižnejším ohodnotením. Dielo využíva všetky osvedčené výhody brutálneho technického death metalu – krátka stopáž albumu i skladieb jednotlivo nechávajú vyniknúť tradične komplikovaným kompozíciám, dobrý zvuk dodáva razanciu a vyvažuje miesta, kde kapele vo víre výbušnej energie dochádzajú nápady „ako z tohto von“, inštrumentálna a aranžérska náročnosť osloví poslucháča, ktorý si v nich holduje a ktorému bude trvať vďačne dlho, než krížovku „Patogen“ vylúšti, aby zistil, že sa v nej okrem riešenia tajničky zase toľko zábavy navyše nenachádza. Inými slovami, PARRICIDE vďačne metajú údmi v priestore, ktorý našli a vytvarovali iní, no ako väčšina podobne znejúcich kapiel sa príliš spoliehajú na formálnu atraktivitu. Nesklamali, no takisto nepriniesli nič, čo by prinútilo k pozornosti. Zároveň však death metalu neškodia spôsobom, aký poznáme z iných žánrov, kedy uniformita príliš veľa podobných kapiel strháva so sebou dolu aj lídrov. Rovnako ako desiatky iných príbuzných kapiel, ktoré na jednotku plnia vopred definované inštrumentálne, zvukové a skladateľské výzvy, aj PARRICIDE sa úspešne starajú „iba“ o to, aby záhradka nezvädla.
[6 / 10]
www.parricide.prv.pl

V-dur