IOTUNN - Kinship
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sacrist mají na naší scéně zajímavé postavení. Blackem načichlá muzika s automatem se moc často nevidí. Už minulé dílko Unholy Voices napvědělo, že původně dimmuborgirovský klávesový klon se chce ubírat vlastní cestou. Je tomu tak... Sacrilegious obsahuje 5 songů, které jsou rychlejší, brutálnější a techničtější než Unholy (jeden je starší a znovu předělaný – Evil Alive). Hlavně ta rychlost je znát, už to není takové tahavé. V některých pasážích jakoby se Sacrist snažili dostávat tam, kde byli před dvěma lety Emperor. Jenže ten automat je stále především nutnost a handicap, než deviza. Kytara Petra je sice technická, ale jakoby se ztrácela za monstrózními a předimenzovanými hradbami kláves. Automat je místy až příliš monotóní. Chtělo by to živého bubeníka. Pochválit musím nejen Petrovu kytaru, ale i jeho vokál, který je správně krkavčí. Mám pocit, že Sacrist jsou příslibem do budoucna. Zatím bych oživil bicí mašinku a klávesy dal poněkud dozadu, aby vynikla i ta kytara... Podle mne je Sacrilegious... povedené dílo, jen třeba počkat, až ho pánové přenesou na nějaký slušnější nosič... Jo, a to intro od Bacha jste si mohli odpostit – copak nemáte nic lepšího na práci než vykrádat barokní klasiky?
7 / 10
1. Triumph
2. Faceless
3. Infected Inside
4. Obsession
5. Evil alive
6. As I Die
Symphonies of Ancient Empires (2002)
Sacrilegious Obsession (promo CD) (2001)
Unholy Voices (demo CD) (2000)
Eternal Darkness (demo) (1999)
Vydáno: 2001
Vydavatel: Na Vlastní Pěst Productions
Kontakt: c/o Mario Budzel, Bezručova 31, 747 24 Chuchelná, Česká republika
Tohle že je demo?? na jejich první album sice nemá ale přesto super
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Pětačtyřicet minut čirého utrpení. Denverská black/death metalová zrůda si zachovala až nesportovní tlak a k tomu nám ještě pořádně zčernala. Pokud se rozhodnete spočítat pasáže, kdy vám BLACK CURSE dají prostor se nadechnout, dojdete k číslu nula. Bravo.
Ze zatuchlé jeskyně vylezla trojice neotesaných Švédů a jala se kázat okrajový, primitivními instinkty řízený OSDM. Individua oděná v zástěrách z kůže ulovených zvířat třímají v pazourách prvotní nástroje a promlouvají k nám nechutným vepřovým jazykem.