BLOOD INCANTATION - Absolute Elsewhere
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Keď v roku 1987 Chuck Schuldiner naštartoval príbeh legendy DEATH, určite netušil, aký mrazivo osudový názov pre svoju kapelu vybral. Ani štyri roky po jeho bolestivo predčasnej smrti (naštastie) nedoviedli kult pionierov death metalu do absurdne komerčných rozmerov a tak je odkaz DEATH stále šírený na nosičoch, ktoré uzreli svetlo sveta ešte počas Schuldinerovho života.
Ľady prelomil Nuclear Blast až tohoto roku, keď do svojej edičnej rady „Deluxe Edition“ zaradil znovuvydanie opus magnum DEATH, „Sound Of Perseverance“. DVD s raritným záznamom živého koncertu v nemeckom Cottbuse tvorí bonusovú časť tohoto vydania, paralelne je však k dispozícii aj samostatne. Škoda, že metalový vydavateľský kolos s povestným nemeckým (ne)vkusom zohyzdil artwork všetkých titulov vydaných v spomínanej edícii gýčovým rámčekom a zopár chybami – stále sa tak nedá povedať, že DEATH bol postavený pomník, aký by si kapela takéhoto formátu zaslúžila. Celé balenie pôsobí viac než snahou o luxusnú, hodnotnú reedíciu dojmom nízkonákladového „nice price“ titulu.
Samotný záznam aj napriek úvodnému varovaniu šokuje svojou hrubosťou. Prevažne statická a nekvalitná ručná kamera snímajúca dianie zo zadnej časti klubu takmer znemožňuje tradičné strihové ozvláštnenia či detailné zábery. Akokoľvek to však znie paradoxne, práve hrubosť záznamu sa stáva hlavnou devízou celého DVD. DEATH nikdy neboli navoňanou, sterilnou štadiónovou kapelou. Pohľad sústredený väčšinu času na Chucka alebo sólujúcich členov kapely dáva divákovi pocit, že je v prvej rade natrieskanej sály, medzi headbangujúcimi fanúšikmi. Našťastie po stránke zvuku sa DVD vydarilo – výlučne stereofónny zvuk je drsný, ostrý, ale dostatočne čitateľný, zamrzí snáď len ojedinelý „lupanec“. Playlist vystúpenia, predelený Christyho sólom na bicie, je mierne obmenená verzia toho, ktorý je zaznamenaný na doteraz jedinom oficiálnom DVD „Live In L.A.“ z toho istého obdobia. Po stlačení tlačítka „play“ dokonca vhupneme priamo do úvodnej „The Philosopher“, nekoná sa žiaden „úvod do deja“.
Toto DVD je neupraveným záznamom dychberúcej formy, v ktorej sa Chuck Schuldiner a táto inkarnácia „Smrti“ nachádzali v roku 1998. Bohužiaľ, „vďaka“ slabšej technickej kvalite, faktickej absencii bonusov (na disku nájdeme len promofotky z obdobia „Sound Of Perseverance“) a celkového len čiastočného využitia DVD formátu ide skutočne len o milé obohatenie reedície skutočne posledného albumu DEATH či „polovičné“ dévédéčko (avizovaná predajná cena 7,50 € tomu nasvedčuje). Rovnako, ako tomu bolo v prípade LED ZEPPELIN dúfam, že s pozostalosťou po DEATH sa bude aj naďalej nakladať citlivo a po všetkých stránkach hodnotnejšieho, skutočne definitívneho sumáru kariéry pionierov (nielen) floridského death metalu sa ešte dočkáme.
Toto DVD je skvelým, neupraveným záznamom dychberúcej formy, v ktorej sa Chuck Schuldiner a táto inkarnácia „Smrti“ nachádzali v roku 1998. Bohužiaľ, „vďaka“ slabšej kvalite, faktickej absencii bonusov a celkového len čiastočného využitia DVD formátu ide skutočne len o milé obohatenie reedície skutočne posledného albumu DEATH či „polovičné“ dévédéčko.
Chuck Schuldiner
- gitara, spev
Richard Christy
- bicie
Scott Clendenin
- basgitara
Shannon Hamm
- gitara
1. The Philosopher
2. Spirit Crusher
3. Trapped In A Corner
4. Scavenger Of Human Sorrow
5. Together As One
6. The Flesh And The Power It Holds
7. drum solo/Flattering Of Emotions
8. Symbolic
9. Pull The Plug
10. outro
Live In Cottbus 1998 (2005)
Live In Eindhoven (2001)
Live In L.A. (Death & Raw) (2001)
The Sound of Perseverance (1998)
Symbolic (1995)
Individual Thought Patterns (1993)
Fate - The Best Of (1992)
Human (1991)
Spiritual Healing (1990)
Leprosy (1988)
Scream Bloody Gore (1987)
-bez slovního hodnocení-
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Tady pozor, tohle je vynikající deska. Finové DEVENIAL VERDICT zní jako mix GORGUTS, ULCERATE a REPLICANT. Nadto ale přidávají přístupnější / lidštější (ne však jednodušší) atmo/melodické vsuvky. Příznivci avantgardněji pojatého death metalu musí slavit.
Tři roky staré EP "Schattenfall" potěšilo, novinka "Phantast" naopak přináší jisté vystřízlivění. Němci tentokrát skladatelsky tápou a doručují pouze atmo-blackmetalový standard. A to je málo. Čtyřicet minut dlouhé přešlapování bez výraznějších momentů.
Tenhle bahnem a plísní obalený kostlivec do první doom/death metalové ligy zatím nepatří. Mladí Španělé respektují žánrové atributy, nicméně zatím tak činí dost jednoduchou formou. Deska pokulhává a ztrácí na flow hlavně v doom metalových pasážích.
Veľa fantastického a rôznorodého death metalu vyšlo tento rok, ale toto poňatie mi je najbližšie. Nerdi citujúci pinkfloydovské, opethovské či cynicovské vplyvy s takouto ľahkosťou nad morbidangelovským kovom smrti, to je niečo prekrásne.
Obavy z odchodu Patricie Andrade a přerod v tuctový doom/goth se ukázaly být liché. Novinka sice neoplývá charismatem a fado feelingem 7 let starého předchůdce,svůj půvab a portugalský šarm bezpochyby má a jako taková rozhodně nabídne solidní nadstandard.
Znovuzrození Australané se po 4 letech připomínají s další deskou, jejíž popis z mé strany příliš originality nepřinese. Zkrátka je to kvalitně provedená deathmetalová fošna. Velmi slušný standard, který revoluci neudělá, ale nemusel by ani zapadnout.