Je to až neuvěřitelné, ale skupina, kterou založil po prvním rozpadu ACCEPT Udo Dirkschneider, existuje již patnáct let. Ale až teď, po patnácti letech, se dá skutečně říct, že se konečně oddělila od Acceptu. Při rozhovorech v různých rockových časopisech, buď s Udem, nebo jiným členem kapely, se vždy rozhovor stočil na ACCEPT. Jednou se Udo vyjádřil, že ho to celkem štve a o členech jeho skupiny ani nemluvě, když se redaktoři ptají pořád dokola na ACCEPT a samotná skupina U.D.O. je tak trochu na druhé koleji. Na koncertech to bývalo podobné, když se fanoušci dožadovali pořád skladeb od ACCEPT (na druhou stranu se nelze zase divit, protože mít před sebou Uda a neslyšet třeba "Fast As A Shark", "Princess Of The Dawn" nebo "Restless And Wild", by byl snad hudební hřích). Prostě slavný ACCEPT skupinu v prvních letech působnosti pronásledoval a nenechal ji pořádně žít. Snad i proto se v roce 1992 Udo Dirkschneider po čtyřech velmi dobrých albech rozhodl U.D.O. rozpustit a znovu oživit ACCEPT, se kterými slavil v první polovině osmdesátých let největší úspěchy. Ale působení znovuoživené legendy netrvalo dlouho a po třech albech (ne zrovna vydařených) a názorových neshodách Uda s basákem Baltesem se v roce 1996 ACCEPT opět rozpadá a tentokrát definitivně. Udo opět obnovil skupinu U.D.O. a z ACCEPT s ním do skupiny přišel Stephan Kaufmann, který v U.D.O. zastává post kytaristy, narozdíl od ACCEPT, kde hrál na bicí, ale ze zdravotních důvodů bubnování musel zanechat.

Udo po rozpadu ACCEPT tak trochu tápal, což lze nejlépe slyšet na jeho dalších dvou albech. Až na albu "Holy" lze slyšet určité zlepšení a nové album "Man And Machine" zlepšení ve kvalitě jen potvrzuje. Ve skupině dochází k jedné personální změně a to na postu bubeníka. Kapelu opouští Guess Who a na jeho místo přichází Lorenzo Milani. Na albu se nachází jedenáct kousků a na jednom z nich si společně s Udem zazpívala i před více jak deseti lety velmi populární zpěvačka skupiny WARLOCK Doro Pesch. Skladba z romantickým názvem "Dancing With An Angel" je, jak jinak než balada, a to velmi povedená. Udův chraplavý hlas s jemným hlasem Doro Pesch se vzájemně doplňují a společně tak dali vzniknout příjemné skladbě, další z řady úspěšných balad (např. "In The Darkness", "Unspoken Words" aj.).

Po této baladě následuje dle mého názoru jedna z nejlepších skladeb "Silent Cry". Při této skladbě jsem si vzpoměl na staré dobré časy, kdy U.D.O. vydali asi nejúspěšnější album "Animal House" a nebo "Faceless World". Melodická skladba s výbornou atmosférou, výborným kytarovým sólem a jak jinak než výbornými sbory. Ale vůbec celé album svou atmosférou připomíná první alba U.D.O., jen možná kytary jsou o něco ostřejší než v minulosti. Třeba úvodní skladba "Man And Machine" střídá pomalá tempa s ostrými kytarami, velmi výraznými bicími a naštvaným Udovým hlasem s melodickými pasážemi a refrénem. Opět i zde se muzikantům podařilo vykouzlit pěkné sóličko. V podobném duchu jsou i ostatní skladby a musím říct, že ani jedna z nich nijak nenudí.

Na minulém albu "Holy" se na textech a hudbě podílel jen U. Dirkschneider a S. Kaufmann. Na albu "Man And Machine" texty ještě zůstali v rukou těchto dvou pardů, ale co se týče hudby, tak svou trochou do mlýna přispěli i Wienhold s Gianolou. Nevím jestli to je náhoda, ale všechny skladby, na kterých se podíleli patří k nejlepším na albu. Kromě již zmiňované "Silent Cry" to je třeba "Animal Instinct", "Hard To Be Honest" (výborná skladba svou atmosférou trochu připomínající album ACCEPT "Balls To The Wall") a také poslední skladba na albu "Unknown Traveller", která je ve středním, možná až pomalém tempu a spolu se skladbou "Dancing Wiht An Angel" má asi nejchytlavější melodii. Pokud jste album ještě neslyšeli, nelze nic jiného, než ho doporučit, protože se pod 53 minutami skrývá pořádná dávka toho nejlepšího heavymetalu.