Tak jako KISS mají své „Alive!“ nebo IRON MAIDEN své „Life After Death“, mají i ACCEPT svoji jedinečnou živou nahrávku, na které se přesně sešlo všechno to, co mělo, aby nevznikl jen obyčejný, ničím výjimečný záznam obyčejného koncertu. Zřejmě šťastná ruka osudu zavelela k jejímu vzniku v roce 1985 na koncertě skupiny v Ósace v Japonsku alias zemi heavy metalu obzvlášť zaslíbené. Tisícovky metaluchtivých Japonců zde tehdy vytvořily jedinečnou atmosféru, v níž se přehlídka klasických songů ACCEPT (jednalo se o turné k veleúspěšnému albu „Metal Heart“) stala čímsi ještě daleko speciálnějším a výrazně nezapomenutelnějším. Tak o tom alespoň vyprávějí řádky dvojalba „Staying A Life“, které vyšlo s pětiletým zpožděním v okamžiku, kdy se poprvé zdálo, že dějiny ACCEPT jsou definitivně sečteny (znalcům poměrů okolo kapely jistě neuniklo, že to nebylo poprvé, co se živý materiál z téhož koncertního turné dostal na oficiální nosič – ve stejném roce (tj. 1985) na EP „Kaizoku – Ban“ zaznělo šest skladeb z japonské Nagoy).

Co se v nich doslechneme? Dozajista spousty zajímavých věcí, výrazně (ne)limitovaných zaznamenaným koncertním výkonem, který je jednoduše bezvadný, bez výrazných chyb, navzdory jeho zachycení v naprosto syrovém stavu. Je to pochopitelné, neboť možnosti zaznamenání zvuku (a jeho následných úprav) tehdá byly na úplně jiné úrovni než dnes. O to je ale výkon ACCEPT oceněníhodnější – s rutinou heavy metalových hrdinů tehdy servírovali nejlepší ze svých skladeb a nepotřebovali k tomu nic jiného, než hlasitou podporu svých příznivců. Nevadí, že výjimečně se jim kytarová kudrlinka zamotala víc než by bylo zdrávo, nevadí, že živé provedení častokrát strhávalo Uda k ještě výraznějšímu křiku na úkor melodického podání, protože to všechno jen zapadalo do celkové atmosféry, která, jak už bylo řečeno, byla zkrátka fantastická. Počínaje úchvatným provedením „Metal Heart“ hned v úvodu koncertu, přes památný souboj Baltesovy baskytary s hrdly přítomných (jinak neúnavně tleskajících) fanoušků před „Head Over Heels“ až třeba po grandiózní zdvojenou dávku Hoffmannovy a Fischerovy sólové kytary (obou stylově bílých ve tvaru „A“, což je ostatně ještě mnohem lépe vychutnatelné na stejnojmenném DVD) ve „Fast As A Shark“, tam všude píší ACCEPT a jejich publikum nezapomenutelnou kapitolu kroniky heavy metalových koncertů, jíž si přečíst je, bylo a zcela jistě i vždycky bude milým potěšením, které se nejspíš nemůže nikdy oposlouchat.

Ostatně byl to mimo jiné i tenhle „živák“ a jeho nečekaný a drtivý úspěch, co znovu nastartovalo hlad po ACCEPT poté, co si fanoušci zkazili žaludky albem „Eat The Heat“ a skupina to víceméně neustála. Baltes a Hoffmann postupně nalezli cestu zpět do Německa a k Dirkschneiderovi, vzájemné napětí se snížilo na únosnou mez a spolu se vždy připraveným Kaufmannem se kapela rozhodla znovu spojit své síly, byť pro tentokráte jako čtveřice. Pak už chybělo už jen jediné – stvrdit to všechno novým studiovým záznamem.