BLOOD INCANTATION - Absolute Elsewhere
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Poslední studiová výprava brněnského „Ticha jež bylo zapomenuto“ "KA BA ACH" voněla bodavým větrem egyptské noci, plným písku, zmaru a tmy. Čas však od návštěvy stále populárnějších hrobek přece jen pokročil a tak zasloužilí experimentátoři raději rychle přichystali další přírůstek do svého, již tak četného, stádečka oblíbených „ípíček“. Tentokráte však odpadá dělení se o prostor s další skupinou. FORGOTTEN SILENCE totiž táhnou hracím časem samojediní.
A na vinylové EP je toho skutečně koňská dávka. Nutno se připravit na šestnácti minutový epos, který kolem sebe rozhazuje motivy plnými hrstmi. S orientálními stupnicemi v podání „Zapomenutého ticha“ jsme sice již měli tu čest, ovšem celkové zpracování tentokráte odkazuje někam úplně jinam. Tak předně, zapomeňte na bicí. Občasný lomoz v pozadí sice ucho zaregistruje, jsou to však jen perkuse, navíc zřejmě naprogramované? Ani zkreslených kytar příliš neužijeme, burácí spíše zřídka, často jako pouhý podkres k mužskému recitativu. Je tedy zřejmé, že drtivá většina práce leží na bedrech zpěvačky Hanky Nogolové a jedním dechem nutno dodat, že na bedrech řácky silných. Ta totiž, v obětí akustických kytar, s náladou doslova čaruje. Ležérně koketuje se zabarvením hlasu, střídá anglický text s českým a především díky nebývale silné konstelaci „čistoty“, skupina atakuje území artrockových velikánů. Po svém.
Bodování jedné jediné skladby je, myslím, nesprávné. Nechejme tedy recenzi bez zbytečné přítěže otravných číslíček a celou tu krásu vypusťme žít vlastním životem. Vždyť hudba - chvíli hladivě klidná, jindy dráždivě nepokojná, tu mrazivá, onde vášnivá, pokaždé však osobitá - další chvály nepotřebuje.
Jedna předlouhá nádherná skladba napříč hudebním spektrem.
Medvěd
- kytara
Krusty
- basa, řev, perkuse
Biggles
- kytara, akustika, sbor
Hanka
- zpěv
Siki
- cello
host: Petr Kudibal
- perkuse
1. Yarim Ay
Kras (2018)
Sonique Voyeurisme (2015)
La Grande Bouffe (2012)
Thots (demo 95/debut CD96 remaster) (2009)
Tumulus split + Chiasmatic (2008)
Kro Ni Ka (2006)
Bya Bamahe Neem (EP) (2004)
Yarim Ay (7 (2002)
ka Ba Ach (MC) (2001)
Ka Ba Ach (CD) (2000)
Deathophobia - European Series Vol.II. (kompilace) (2000)
A Tribute To Master's Hammer (kompilace) (1999)
Hathor's Place (7 (1999)
Senyaan (2CD) (1998)
Senyaan (MC) (1998)
The Hills of Senyaan Pt.II. (7 (1997)
Thots (1996)
Echoes From The Underworld Vol.II. (kompilace) (1996)
Clara (7 (1996)
Sometimes Death Is Better 2,3& 4 (kompilace) (1995)
Thots (MC demo) (1995)
Vydáno: 2002
Vydavatel: samovydání
Stopáž: 16:03
Produkce: FORGOTTEN SILENCE
Studio: Audio Line, Brno
-bez slovního hodnocení-
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Tady pozor, tohle je vynikající deska. Finové DEVENIAL VERDICT zní jako mix GORGUTS, ULCERATE a REPLICANT. Nadto ale přidávají přístupnější / lidštější (ne však jednodušší) atmo/melodické vsuvky. Příznivci avantgardněji pojatého death metalu musí slavit.
Tři roky staré EP "Schattenfall" potěšilo, novinka "Phantast" naopak přináší jisté vystřízlivění. Němci tentokrát skladatelsky tápou a doručují pouze atmo-blackmetalový standard. A to je málo. Čtyřicet minut dlouhé přešlapování bez výraznějších momentů.
Tenhle bahnem a plísní obalený kostlivec do první doom/death metalové ligy zatím nepatří. Mladí Španělé respektují žánrové atributy, nicméně zatím tak činí dost jednoduchou formou. Deska pokulhává a ztrácí na flow hlavně v doom metalových pasážích.
Veľa fantastického a rôznorodého death metalu vyšlo tento rok, ale toto poňatie mi je najbližšie. Nerdi citujúci pinkfloydovské, opethovské či cynicovské vplyvy s takouto ľahkosťou nad morbidangelovským kovom smrti, to je niečo prekrásne.
Obavy z odchodu Patricie Andrade a přerod v tuctový doom/goth se ukázaly být liché. Novinka sice neoplývá charismatem a fado feelingem 7 let starého předchůdce,svůj půvab a portugalský šarm bezpochyby má a jako taková rozhodně nabídne solidní nadstandard.
Znovuzrození Australané se po 4 letech připomínají s další deskou, jejíž popis z mé strany příliš originality nepřinese. Zkrátka je to kvalitně provedená deathmetalová fošna. Velmi slušný standard, který revoluci neudělá, ale nemusel by ani zapadnout.