BLOOD INCANTATION - Absolute Elsewhere
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Intro a lá AVANTASIA. Na chrbte cítim známe mrazenie, ako pri začiatku každého koncertu. Temné osvetlenie mi nedovoľuje dovidieť na pódium, kam postupne prichádzajú muzikanti, aby počas nasledujúcich dlhých minút nedali svojim inštrumentom ani na chvíľu vydýchnuť. Áno, Tobi, Jens, Dirk, Eggi a Felix sú tu! V hale sa ozýva nadšené skandovanie, ktoré preruší „Fallen Angels“. Ako druhá v poradí zaznie moja obľúbená „Tears Of A Mandrake“. Naživo znie fantasticky! Pri „Babylon“ sa už neudržím a vrhám sa do kotla... Ale čo to tu píšem? Nechala som sa uniesť. To len EDGUY vydali živák „Burning Down The Opera“.
Zatiaľ čo si Sammetovci užívajú zaslúžené chvíle nič nerobenia a pomaly chystajú nové skladby, prichádza na trh po piatich štúdiových nahrávkach dvojalbum v live prevedení, aby trochu skrátil čakanie na ďalší radový počin v diskografii EDGUY. A tak všetci, ktorí z nejakých dôvodov nestihli ani jednu zastávku z megalomanského Mandrake Tour, majú šancu zažiť Hessenčanov v akcii a pri tom v domácom pohodlí. Album by mohol predstavovať lákadlo aj pre tých, ktorí s tvorbou EDGUY nemali doteraz do činenia. „Burning Down The Opera“ prináša výber toho najlepšieho, čo kapela nahrala, s patričným dôrazom na posledný materiál.
Skladby sú zoradené presne tak ako nasledovali v playliste, čiže poslucháč má z počúvania autentický zážitok podobne ako z koncertu. Celému dianiu logicky dominuje bezchybne spievajúci Tobias Sammet. Niektoré spevové party si prispôsobil live verziám a v skladbách si nájde miesto aj pre malú improvizáciu. Zároveň vynikajúco spĺňa úlohu frontmana. Komunikáciu s fanúšikmi zvláda na jednotku, čo môžem potvrdiť z vlastnej skúsenosti. Jens s Dirkom sa predbiehajú v gitarových sólach a napr. v takej „Pharaoh“, ktorú natiahli na neuveriteľných pätnásť minút, dokázali úplné divy. Basgitara Eggiho Exxela je samostatnou kapitolou. Od začiatku mi jej hlasitosť udrela do uší, miestami je až priveľmi hlasná, čo však vôbec nie je na škodu veci. Práve naopak. Nahrávke dodáva surovosť a energiu, že človek občas aj zabudne, že nie je priamo v hale. Možno jej chalani trochu dopomohli v štúdiu, ale čo tam po tom, výsledný efekt spĺňa. Felix takisto potvrdzuje svoje bicmanské kvality, okrem iného aj v samostatnom drumsóle. Do toho všetkého sú vkusne zakomponované reakcie fanúšikov tak, aby dotvárali tú správnu koncertnú atmosféru.
Playlist obsahuje aj skladby, ktoré EDGUY v našich končinách neodohrali. Našinca určite poteší „Painting On The Wall“, postarší kúsok „Wings Of A Dream“ z „Kingdom Of Madness“ alebo kúzelná skladba z AVANTASIE „Inside“, kde Tobi narába s hlasom, aby odlíšil časti, ktoré v origináli spievajú Kai Hansen a André Matos. K ďalším vrcholným momentom patrí „Vain Glory Opera“, „Land Of The Miracle“ a mohla by som pokračovať.... Spomienky sa vynárajú jedna radosť.
AFM Records vydáva album v digipacovej verzii obohatenej o množstvo fotiek zo zákulisia. Takto si predstavujem dobrý live album.
9 / 10
Tobias Sammet
- zpěv
Jens Ludwig
- kytara
Dirk Sauer
- kytara
Tobias Exxel
- basa
Felix Bohnke
- bicí
1. <B>CD 1:</B> Welcome To The Opera
2. Fallen Angels
3. Tears Of A Mandrake
4. Babylon
5. Land Of The Miracle
6. Painting On The Wall
7. Wings Of A Dream
8. The Headless Game
9. The Pharaoh
10. <B>CD 2:</B> Vain Glory Opera
11. Solitary Bunny – Drumsolo
12. Save Us Now
13. Inside
14. Avantasia
15. Out Of Control
Space Police: Defenders Of The Crown (2014)
Age Of The Joker (2011)
Tinnitus Sanctus (2008)
Rocket Ride (2006)
Hellfire Club (2004)
Burning Down The Opera (2003)
Mandrake (2001)
The Savage Poetry (remastered 2CD) (2000)
Theater of Salvation (1999)
Vain Glory Opera (1998)
Kingdom of Madness (1996)
The Savage Poetry (1995)
Dobrý živák, občas si ho poslechnu i dneska, i když už podstatně míň... ;-)
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Tady pozor, tohle je vynikající deska. Finové DEVENIAL VERDICT zní jako mix GORGUTS, ULCERATE a REPLICANT. Nadto ale přidávají přístupnější / lidštější (ne však jednodušší) atmo/melodické vsuvky. Příznivci avantgardněji pojatého death metalu musí slavit.
Tři roky staré EP "Schattenfall" potěšilo, novinka "Phantast" naopak přináší jisté vystřízlivění. Němci tentokrát skladatelsky tápou a doručují pouze atmo-blackmetalový standard. A to je málo. Čtyřicet minut dlouhé přešlapování bez výraznějších momentů.
Tenhle bahnem a plísní obalený kostlivec do první doom/death metalové ligy zatím nepatří. Mladí Španělé respektují žánrové atributy, nicméně zatím tak činí dost jednoduchou formou. Deska pokulhává a ztrácí na flow hlavně v doom metalových pasážích.
Veľa fantastického a rôznorodého death metalu vyšlo tento rok, ale toto poňatie mi je najbližšie. Nerdi citujúci pinkfloydovské, opethovské či cynicovské vplyvy s takouto ľahkosťou nad morbidangelovským kovom smrti, to je niečo prekrásne.
Obavy z odchodu Patricie Andrade a přerod v tuctový doom/goth se ukázaly být liché. Novinka sice neoplývá charismatem a fado feelingem 7 let starého předchůdce,svůj půvab a portugalský šarm bezpochyby má a jako taková rozhodně nabídne solidní nadstandard.
Znovuzrození Australané se po 4 letech připomínají s další deskou, jejíž popis z mé strany příliš originality nepřinese. Zkrátka je to kvalitně provedená deathmetalová fošna. Velmi slušný standard, který revoluci neudělá, ale nemusel by ani zapadnout.