ROMAN CANDLE - UNADULTERATED
Metalcore šmrncnutý vyhroceným screamem se zpěvačkou v čele. Mírně neuhlazené, občas sklouzávající ke klišé, ale jinak velmi solidní emotivní deska plná zajímavých hudebních zákoutí.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Intro a lá AVANTASIA. Na chrbte cítim známe mrazenie, ako pri začiatku každého koncertu. Temné osvetlenie mi nedovoľuje dovidieť na pódium, kam postupne prichádzajú muzikanti, aby počas nasledujúcich dlhých minút nedali svojim inštrumentom ani na chvíľu vydýchnuť. Áno, Tobi, Jens, Dirk, Eggi a Felix sú tu! V hale sa ozýva nadšené skandovanie, ktoré preruší „Fallen Angels“. Ako druhá v poradí zaznie moja obľúbená „Tears Of A Mandrake“. Naživo znie fantasticky! Pri „Babylon“ sa už neudržím a vrhám sa do kotla... Ale čo to tu píšem? Nechala som sa uniesť. To len EDGUY vydali živák „Burning Down The Opera“.
Zatiaľ čo si Sammetovci užívajú zaslúžené chvíle nič nerobenia a pomaly chystajú nové skladby, prichádza na trh po piatich štúdiových nahrávkach dvojalbum v live prevedení, aby trochu skrátil čakanie na ďalší radový počin v diskografii EDGUY. A tak všetci, ktorí z nejakých dôvodov nestihli ani jednu zastávku z megalomanského Mandrake Tour, majú šancu zažiť Hessenčanov v akcii a pri tom v domácom pohodlí. Album by mohol predstavovať lákadlo aj pre tých, ktorí s tvorbou EDGUY nemali doteraz do činenia. „Burning Down The Opera“ prináša výber toho najlepšieho, čo kapela nahrala, s patričným dôrazom na posledný materiál.
Skladby sú zoradené presne tak ako nasledovali v playliste, čiže poslucháč má z počúvania autentický zážitok podobne ako z koncertu. Celému dianiu logicky dominuje bezchybne spievajúci Tobias Sammet. Niektoré spevové party si prispôsobil live verziám a v skladbách si nájde miesto aj pre malú improvizáciu. Zároveň vynikajúco spĺňa úlohu frontmana. Komunikáciu s fanúšikmi zvláda na jednotku, čo môžem potvrdiť z vlastnej skúsenosti. Jens s Dirkom sa predbiehajú v gitarových sólach a napr. v takej „Pharaoh“, ktorú natiahli na neuveriteľných pätnásť minút, dokázali úplné divy. Basgitara Eggiho Exxela je samostatnou kapitolou. Od začiatku mi jej hlasitosť udrela do uší, miestami je až priveľmi hlasná, čo však vôbec nie je na škodu veci. Práve naopak. Nahrávke dodáva surovosť a energiu, že človek občas aj zabudne, že nie je priamo v hale. Možno jej chalani trochu dopomohli v štúdiu, ale čo tam po tom, výsledný efekt spĺňa. Felix takisto potvrdzuje svoje bicmanské kvality, okrem iného aj v samostatnom drumsóle. Do toho všetkého sú vkusne zakomponované reakcie fanúšikov tak, aby dotvárali tú správnu koncertnú atmosféru.
Playlist obsahuje aj skladby, ktoré EDGUY v našich končinách neodohrali. Našinca určite poteší „Painting On The Wall“, postarší kúsok „Wings Of A Dream“ z „Kingdom Of Madness“ alebo kúzelná skladba z AVANTASIE „Inside“, kde Tobi narába s hlasom, aby odlíšil časti, ktoré v origináli spievajú Kai Hansen a André Matos. K ďalším vrcholným momentom patrí „Vain Glory Opera“, „Land Of The Miracle“ a mohla by som pokračovať.... Spomienky sa vynárajú jedna radosť.
AFM Records vydáva album v digipacovej verzii obohatenej o množstvo fotiek zo zákulisia. Takto si predstavujem dobrý live album.
9 / 10
Tobias Sammet
- zpěv
Jens Ludwig
- kytara
Dirk Sauer
- kytara
Tobias Exxel
- basa
Felix Bohnke
- bicí
1. <B>CD 1:</B> Welcome To The Opera
2. Fallen Angels
3. Tears Of A Mandrake
4. Babylon
5. Land Of The Miracle
6. Painting On The Wall
7. Wings Of A Dream
8. The Headless Game
9. The Pharaoh
10. <B>CD 2:</B> Vain Glory Opera
11. Solitary Bunny – Drumsolo
12. Save Us Now
13. Inside
14. Avantasia
15. Out Of Control
Space Police: Defenders Of The Crown (2014)
Age Of The Joker (2011)
Tinnitus Sanctus (2008)
Rocket Ride (2006)
Hellfire Club (2004)
Burning Down The Opera (2003)
Mandrake (2001)
The Savage Poetry (remastered 2CD) (2000)
Theater of Salvation (1999)
Vain Glory Opera (1998)
Kingdom of Madness (1996)
The Savage Poetry (1995)
Výborný živák, pre nových aj starých fandov Edguy. Môžete namietať, že je to vykrádanie masových hrobov, ale chalani to aspoň myslia úprimne...
Metalcore šmrncnutý vyhroceným screamem se zpěvačkou v čele. Mírně neuhlazené, občas sklouzávající ke klišé, ale jinak velmi solidní emotivní deska plná zajímavých hudebních zákoutí.
Masivní, přitom precizně vystavěné EP, které stojí někde na pomezí sludge a post-rocku. Spolupráce s Geoffem Ricklym v rámci lehce stonerové skladby se hodně vydařila. Je toho ale málo. Čtyři skladby u PELICAN namlsají, nezasytí.
Moderní progresivní hudba, vlastně takový komplexní post metal, který vstřebal klasiku prog rocku i metalu, ale též djent, metalcore či post hardcore tendence. Již předchozí EP stála za poslech, nyní je to přímo výborné. Už se těším na celou desku.
Hellenic dark metal model 1999 s láskou dělaný pamětníky. Ano, dosavadní dvě alba Řeků byla hudebně odvážnější a explozivnější, ale novinka mi navzdory nevyrovnanosti a pochybné úrovni čistých vokálů chutná. Na podobné hudbě jsem vyrůstal a to se počítá.
Jemný post rock smíchaný s hravým post hardcore a přesahy do math rocku, to díky místy hezky rozdováděné rytmice. Občasný vokál pak kontrastuje svými screamo tendencemi. Sugestivní dílo plné jiskřících emocí.
Velké překvapení. Kvalitativně velmi povedená kompilace latinskoamerických kapel s podobným náladovým ukotvením, pohybujících se od mathrocku po screamo. Není tu slabý kus.
Pouze pod svým jménem vstupuje Geoff Tate potřetí do stejné řeky. A náladu stěžejního alba se mu podařilo trefit přesně, materiál rovněž není špatný, takže pocit z dobře odpovedené práce mohou kalit snad jen lehká intonační kolísání v hlase principála.





