Blackmetalový diktát „Trpte“ vydaný pod křídly MetalGate je jednoznačně kandidát na domácí nahrávku roku 2023. Pokud jsem o minulém albu kapely NÁV psal, že se jí na něm podařilo překonat předchůdce, tak to mohu zas jen zopakovat. A nezbývá zřejmě, než si v bodovém hodnocení pro NÁV šetřit prostor na další růst.

Jihočeští zakuklenci zůstávají v hájemství black metalu, ale vedle černě kovové ortodoxie se opět o něco více otevírají dalším stylům. Žánrové vzpomínky na Hromyho a Hermovo kapely NOD NOD a FIVE SECONDS TO LEAVE jsou patrnější třeba i v tom, jak je například do skladby „Vukojebina“ zakomponována Verča Zemanová z KALLE. Celkem chápu, proč právě tato skladba je vybrána pro videoklip. Je produkčně nejpropracovanější. Od hřmotného počátku, přes agresivní sborové štěkání „Thrilled - Keen - Passionate“ a „Excited - Ardent -Fanatic“ až po umírněný a smířlivý konec. Bohatost výrazových prostředků mi dává vzpomenout „Gateways“ od DIMMU BORGIR. NÁV ale nikdy nejdou za určitou hranu, kde by se z jejich pojetí černého kovu stal symfonicky přeprodukovaný kýč.

Naprosto signifikantní je tu zvuk. NÁV zdaleka nejsou tak ostří jako na „Arcizlu“. Důraz se přesunul mnohem níž do spodních frekvencí a těžiště kapely převzala baskytara, která je navíc často doplněná o celou řadu velmi nenápadných, ale při pozornějším poslechu velmi funkčních zvuků, jež celku dodávají na plnosti a bohatosti. Právě basa tu dělá tělo a dopřává kytaře být mnohem méně ortodoxní v tom, jak pojímat black metal. Že celá deska mnohem méně „řeže“ tu není na škodu, právě naopak. Navíc ta basová hutnost a dunivost pracuje výborně pro temnější nesmlouvavou atmosféru. NÁV jsou hrubší, tvrdší a ve výsledku dravější. Mnohé nápady fungují jako nezastavitelný buldozer z pekla.

Kromě zvuku se mění i pojetí vokálů, které je mnohem barevnější v  práci s výrazem, kompozicí i barvou hlasů. Vedle střídání Hromyho a Ivana je naprosto skvěle pracováno se sbory, které často štěkají velmi rozkazovacím tónem.

Vyjma Veroniky Zemanové je na albu celkem dost dalších hostů, kteří opět o něco ozvláštňují celek a dávají mu bohatší barevnou paletu. Jen u mikrofonů se vystřídalo osm dalších lidí. Rozhodně se vyplatí podívat se i na texty, neboť novinka je celkem dost ukecané album, které se dotýká lidskosti, malosti, náboženství i přírody.

„Trpte“ je po všech stránkách dál v tom, jak bohatě v rámci žánru působí a jak zajímavá zákoutí nabízí. A tím nemyslím jen téměř šest a půl minuty dlouhý závěr se skladbou „Vesmír“, kde se nám nabízí relativně čisté vokály a několik velkoryse pojatých žánrových odboček z celkového vyznění desky. Právě v těchto místech je ale velmi slyšet, že trojice hudebníků prošla za svůj život poměrně pestrou škálou žánrů. Ostatně kompletní rytmika je podepsaná například pod téměř dvacet let starým albem „Lituus“ od zjevení, které se jmenovalo NUIT. Díky tomu se velmi těším na věci příští. Co bude následovat? „Trpte“ nám ukazuje, že NÁV stále zrají a s každou deskou překonávají tu předchozí.