ARCHSPIRE - Carrion Ladder
Kdysi velká devíza kapely začíná být jejich největší slabinou a to, co bylo dříve jako zjevení z jiného světa - nejrychlejší chrlič slov ever - dnes kazí jinak dobrý dojem. Někdy je toho předvádění se prostě moc.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Němečtí novicové z kovotepcovy dílny ALPHA TIGER nejspíš ještě mnoho slávy nepobrali, zato ovšem nedávno podepsali smlouvu s Century Media, čímž se zřejmě mnohé mění. Minimálně je teď totiž budeme vídat a slýchat daleko více, než by se to za normálních okolností slušelo a patřilo, čímž mám na mysli nejen jejich podzimní předskakování W.A.S.P. na výročním evropském tour.
Uprostřed této jakési bludné úsečky pak stojí čerstvé album „Beneath The Surface“, již druhé ve skromné diskografii freibergské pětice (kterou jste dříve mohli zaznamenat i pod názvem SATIN BLACK), které by se ke zmíněnému častějšímu slyšení hodilo naprosto perfektně, kdyby se ovšem nebálo jít daleko více pod „povrch věci“, jak k tomu ostatně nabádá i sám název nahrávky.
Oním povrchem věci totiž budiž myšlena na albu obsažená téměř hodinová dávka tradičního melodického heavy/speed metalu, zdobená vokálem Stephana Dietricha (zpívajícího málem jako nový Kiske), s kterou ALPHA TIGER skutečně dělají všechno možné, jen se jí nesnaží dostat na kobylku a takto tedy jít důsledně do hloubky. Z celkových devíti skladeb proto spolehlivě pobaví jen dva úvodní kousky (a přimhouřím-li přísné recenzentské oko, pak ještě možná i závěrečná „We Came From The Gutter“), z čehož jasně vyplývá, že tudy se talent na novátorské věci kovové rozhodně neubíral.
A naslouchat heavymetalové recyklaci, která se v roce 2013 docela klidně může nazývat i třením bídy s nouzí, to je skutečně nadstandard, který by si každý rozumný těžcekovový pojištěnec měl nechat s klidem proklouznout mezi prsty.
4 / 10
Beneath The Surface (2013)
Man Or Machine (2011)
Vydáno: 2013
Vydavatel: Century Media
Stopáž: 56:39
Tracklist:
1. Intro
2. The Alliance
3. From Outer Space
4. Waiting For A Sign
5. Beneath The Surface
6. Along The Rising Sun
7. Eden Lies in Ruins
8. Rain
9. Crecent Moon
10. We Came From The Gutter
vyborny spevak, do buducna nadejna kapela
Kdysi velká devíza kapely začíná být jejich největší slabinou a to, co bylo dříve jako zjevení z jiného světa - nejrychlejší chrlič slov ever - dnes kazí jinak dobrý dojem. Někdy je toho předvádění se prostě moc.
Jsem teprve na začátku a zatím velká spokojenost, i když to může působit jen jako variace na původní téma. Atmosféra skvělá, plus cením odvahu tvůrců – už po prvním díle víte že neblafují a dokáží překvapovat.
Evidentně rozděluje posluchače na ty, jež tvorbu znají a očekávali něco jiného, a na ty, kteří jejich kouzlo objevují až v poslední době a u kterých album slaví úspěch. Osobně se řadím k nováčkům, kteří si mohou jejich tvorbu užít bez předsudků.
Hezky masitý a neslazený post BM drsný jako Atlantik dorážející na skaliska Irska, odkud pochází kapelník Callan Hoy. Perfektní souhra energických kytar, dynamické rytmické sekce a hezky fyzické produkce. Svižně letících 35 minut hrubě evokativní muziky.
Možno sa k tomuto 2CD doplnku dosky „Wild God“ (2004) budem vracať častejšie než k nej samotnej: veď je tu 8 z 10 skladieb zo štúdiovky, obohatených o injekciu živej energie, ktorou sú koncerty BAD SEEDS povestné. Chýba len obvykle obligátna „Mercy Seat“.
Po rokoch, keď diskografii SUNN O))) dominovali experimenty a spolupráce, sa duo O'Malley-Anderson vracia na začiatok. Polhodinová hluková stena, vydaná ako „maxi-LP“ na kultovom labeli Sub Pop, je poctou lesom okolo Seattlu: temná, praveká a bez príkras.
Američané pro mě trochu nepochopitelně přitvrdili a jako by se vraceli k tradičním hrubým metalcore až nu-metal šablonám. Po minulém výborném albu "Tether" tedy zklamání. Ale první dojem může klamat. Ještě prozkoumám.





