Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Klipovka "Autre Temps", ktorú ALCEST vypustil von pred vydaním novinky "Les Voyages De L´Âme", patrí medzi najlepšie skladby tohto roka. Projekt talentovaného skladateľa menom Neige a jeho rytmického partiaka Winterhaltera však patrí na scénu, na akú patrí, a tak mu niečo také len sotva prejde, pokiaľ svoj hit neobklopí adekvátne kvalitným albumom. Stalo sa? Z reakcií fanúšikov ALCEST sa zatiaľ zdá, že novinka ako celok oproti predošlým skôr nudí.
Syndróm KATATONIA. To je presne to, o čo tu beží. Francúzi si zízanie na špičky topánok spríjemnili nahraním dvoch albumov, na ktorých priniesli čosi zdanlivo nové, takmer durovú, pozitívne znejúcu hudbu, vystavanú podľa najtradičnejších melancholických postupov, aké už aj ich veľvyslanci ANATHEMA občas majú problém udržať na hranici vkusu. K tomu ALCEST priniesol rýchle pasáže s blackmetalovou rytmikou a postrockovými plochami - opäť v dobrácky zasnených pozitívnych tóninách. Prečo ale syndróm KATATONIA? Pretože títo dvaja neboráci odrazu prišli s albumom, na ktorom toto všetko prekročilo tú pomyslenú hranicu, za ktorou to už pre mnohých fanúšikov začína byť mainstream. Ak by použitie slova dynamika pri albume "Les Voyages De L´Âme" nebolo príliš trúfalé, tiež by celkom vystihovalo rozdiel medzi minulosťou a prítomnosťou.
Niežeby sa človek občas po trochu presladených momentoch nemal chuť napiť. To by vám ale malo vadiť len za predpokladu, že vás ALCEST štve a priori. Vo väčšine prípadov stačí prečkať začiatok skladby a po pár minútach to zapadne to príjemného konceptu vyspelého albumu talentovaných hudobníkov. Odmenou Francúzov pre tých, ktorí pri albume vydržia dostatočné množstvo posluchov, sú motívy, ktoré bavia, lezú do hlavy a zostávajú tam. Čím je potom súčasný album lepší než tie predošlé? Vyspelosťou, vyhratosťou, prístupnosťou. Inými slovami tým, čím je podľa nezanedbateľnej skupiny fanúšikov práveže horší.
Ak patríte k dlhoročným fanúšikom ALCEST, novinka pre vás pravdepodobne nebude znamenať žiaden veľký pokrok smerom, ktorý by ste preferovali. Ak naopak projekt nepoznáte, "Les Voyages De L´Âme" je ideálny album, ktorým sa s ním môžete zoznámiť. Aj za cenu toho, že tie predošle následne nedoceníte tak, ako by si zaslúžili. Určite však všetci poznáme dostatok kapiel, pri ktorých sme zažili presne túto istú situáciu.
1. Autre Temps
2. Là Où Naissent Les Couleurs Nouvelles
3. Les Voyages De L'Âme
4. Nous Sommes l'Emeraude
5. Beings Of Light
6. Faiseurs De Mondes
7. Havens
8. Summer's Glory
Opětovně parádní deska, která jde dle mého soudu ruku v ruce s životním zráním hlavního autora. Jako by do "Souvenirs D'un Autre Monde" bylo přetvořeno muzikantovo dětství, "Écailles De Lune" skládal dospívající jedinec a "Les Voyages De L'Âme" dospělý muž.
23. ledna 2012
Klypso
7 / 10
Farbičky ALCEST sa žiaľ pomaly míňajú. Z nových skladieb ma dokázala nadchnúť len tá druhá v poradí. Zvyšné veľmi nevyčnievajú z odtieňov minulých nahrávok a iba potvrdzujú kvalitný štandard kapely.
Kombinácia shoegaze, rocku a black metalu, ktorá ma kedysi zaujala práve svojou čistotou a schopnosťou vdýchnuť sladkú vôňu aj takému agresívnemu žánru, za aký sa považuje black metal, je v opakovanom podaní už len závanom niekdajšieho očarenia. Ale aby sme boli čestní, svoj podiel viny nesú aj priveľmi podobné spriaznené projekty.
23. ledna 2012
Z HODNOCENÍ ČTENÁŘŮ
jenage
7 / 10
Kouzlo Souvenirs... uz se asi nezopakuje, tyto dalsi dve desky mi tak nejak splyvaji dohromady...
Co očekávat od britské kapely, která je pojmenovaná po slavné písni IRON MAIDEN? Pochopitelně to je kultivování odkazu svých slavných vzorů, chvílemi s přispěním modernějších melodických směrů. Přesto je to slušný retro heavy metal.
Vzhledem k tomu, že jsem jako první píseň slyšel „Revenge" nazpívanou R.Adlerem (FATES WARNING ad.), nezdálo se to špatné. Nakonec je z toho ale jen další heavy projekt s řadou zpěváků, kde hodně záleží, jak se povede hudba a jak do ní pásne hlas. Průměr.
EP přináší NIGHTMARER v jejich dosud nejuhlazenější podobě a i když typický fanoušek podobných extrémů možná touží po ještě větší brutalitě, mně tato sofistikovanější tvář vyhovuje. Obskurní, disonantní, ale především atmosférická záležitost.
FOSSILIZATION se poměrně rychle dostali do první OSDM ligy, ale místo toho, aby pomýšleli na pohárové příčky, volí ustálený střed tabulky. Jinými slovy, „Advent Of Wounds“ je samozřejmě velmi dobrá deska, jen jí chybí trochu více odvážné tahy štětcem.
Velmi zajímavá kapela. Po třeskutě deathovém debutu tu máme neméně třeskutého následovníka, ovšem plně v režii vzpomínání na černé skandinávské devadesátky. Znělo to dobře napoprvé a neméně slušné je to i napodruhé. A tak se ptám - co bude příště? Thrash?
Je příjemné se zas a znova přesvědčovat, že melodický black / black/death metal dle receptů nedostižných DISSECTION tu s námi bude navěky. Brazilci OUTLAW patří mezi velmi učenlivé žáky a svou tvorbou uspokojí zejména milovníky divokých poloh THULCANDRA.
Mimořádně fragilní post-black/shoegaze. Je to jako by se Neige (ALCEST) rozhodl založit boční projekt, který by měl za úkol posunout hranice přecitlivělosti až na neúnosnou úroveň. Deska pro ty, kteří trpí úzkostí i když jim náhodou přidají v práci.