Co se týče hodnocení alba tak hrubě nesouhlasím s recenzí. Kdosi tu mluvil o utopených bicích - ok, kopáky.. sem tam je to tlumenější, ale co se týče growlingu: zaprvé je důležité to umět zahrát naživo, protože, když si s tím hrajete ve studiu, tak to pak bude mrdat naživo, a to není optimální. Co se týče jeho monotonnosti, musím říct, že prostě při té technické složitosti jejich hudby není možné se dokonale soustředit na "práci s hlasem".. Hendrix.. pchá.. proboha, prvně si vemte tempo, v jakým ty vyhrávky Muhammad smaží (270bpm při osminách), přičemž se strašně často tempo mění, stejně jako takty.. kousky jako pětičtvrťovej tak, sedmičtvrťovej, se změnama rytmiky a při té rychlosti ... a teď do toho "práci s hlasem" .. přijde mi, že už se vy, jako recenzenti cítíte jako pánové světa, co můžou zkritizovat téměř vše, co přijde pod ruku bez sebemenší nějaké reflexe na okolnosti. nápady jako že Chuck a Hendrix to dávali... něříkám, že Death není plný vyhrávek.. ale Necro stejně tak, jenže mnohem rychleji, proměnlivěji... ne, tam nějaká posraná práce s hlasem opravdu není možná! Zkuste se kurva nad tím jen zamyslet. Co se týče hraní / nehraní pro lidi.. já zastávám stanovisko, že hrát se má pro sebe a své= potěšení a seberealizaci.. pro lidi hrají skupiny jako LP a podobně, protože ví, že když hudbu prodají, mají peníze.. proto není z jejch hudby nic cítit a je to jen produkt na trhu.. tzn. ne umění. Malíř nemaluje obraz pro lidi, ale pro sebe. A to, že se to někomu líbí, vlastně definuje okruh jeho obdivovatelů.