JAY KELLY
Jay Kelly by si přál být zpovědí, osobní reflexí i reflexí samotného Hollywoodu, ale při snaze útočit na divákovy emoce se odhaluje spíše samoúčelná ukecanost, patos a kýč. Na Baumbachovu Manželskou historii se to nechytá ani omylem.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pro mě možná nejlepší novodobé album ULVER. Vychází ze synthpopu devadesátých let a na rozdíl od většiny materiálů, které vyrostly z této žánrové krabičky, to rozhodně není na první poslech. Vzdoruje líbivosti, co by útočila na první signální, občas zlobí tím, že přidává prvky ambientní nebo lehce noisové, jako třeba v posledních dvou minutách skladby „Rolling Stone“, ale právě to pracuje ve prospěch tohoto kousku. Album „The Assassination Of Julius Caesar“ zraje jak víno, krmím jím hlavu už téměř půl roku a stále se mi nepřejedlo. Pořád objevuji nové věci. Při poslechu v různém rozpoložení vám dokáže umocnit zážitek smutku, radosti, romantiky, melancholie i všednosti.
ULVER udělali úkrok stranou. Dokazují, že se dokáží popasovat s kdejakým žánrem a přežvýkat si ho do své vlastní formy, která je svým způsobem jedinečná. Pokud by DEPECHE MODE pocházeli ze severu, možná by zněli přesně takhle, písničková a čitelnější forma ULVER sluší. Atmosféra, která vždy ULVER provázela je tu také, takže výsledek je jasný. „The Assassination Of Julius Caesar“ je pro mě jedno z nejlepších popových alb tohoto roku.
8 / 10
Liminal Animals (2024)
Scary Muzak (2021)
Flowers of Evil (2020)
Sic Transit Gloria Mundi (EP) (2017)
The Assassination Of Julius Caesar (2017)
ATGCLVLSSCAP (2016)
Terrestrials (2014)
Messe I.X-VI.X (2013)
Childhood's End (2012)
Roadburn (EP) (2012)
The Norwegian National Opera (DVD) (2011)
Wars Of The Roses (2011)
Shadows of the Sun (2007)
Blood Inside (2005)
Svidd Neger (2003)
A Quick Fix of Melancholy (EP) (2003)
1993-2003: 1st Decade in the Machines (kompilace) (2003)
Lyckantropen Themes (2002)
Teachings in Silence (kompilace) (2002)
Silencing the Singing (EP) (2001)
Silence Teaches You How to Sing (EP) (2001)
Perdition City (2000)
Metamorphosis (EP) (1999)
Themes from William Blake's The Marriage of Heaven and Hell (1998)
Nattens Madrigal - Aatte Hymne til Ulven i Manden (1997)
Kveldssanger (1996)
Bergtatt - Et Eeventyr i 5 Capitler (1995)
Vydáno: 2017
Vydavatel: House Of Mythology
Stopáž: 43:44
ULVER jsou géniové. Protože jenom géniové nahrají své první čistokrevné elektro popové 80s album tak, že zní líp a suverénněji než desky kapel, které se v žánru narodily a vyrostly. Caesar je trendy věc, ale tím nejchytřejším
způsobem. Žádná přizdisráčská homage uplynulým dekádám, ale propracovaná, elektrizující nahrávka. Přidanou hodnotou jsou texty. Vzniko album, kde se zvláštně ústrojným způsobem prolíná historie, současnost, vysoké i nízké. Jedna z desek roku.
-bez slovního hodnocení-
Jay Kelly by si přál být zpovědí, osobní reflexí i reflexí samotného Hollywoodu, ale při snaze útočit na divákovy emoce se odhaluje spíše samoúčelná ukecanost, patos a kýč. Na Baumbachovu Manželskou historii se to nechytá ani omylem.
Kanaďané mixují několik stylově blízkých přístupů, dominantní je riffová razance připomínající starší GOJIRA, do toho brutálnější death polohy s až disonantními prvky a nakonec i melodicky vláčné pasáže. Technické, agresivní, ale i temně atmosférické.
Na obale smrtka, mrtvoly, hroby, mlha. Na nahrávce tíživý death/doom, hluboký chrapot a malebný ženský zpěv. Nic nového v království pochmurném, ale poslouchá se to velmi dobře. Po dvou EP by si tihle Bavoři mohli konečně najít čas na plnohodnotné album.
Britské trio po barevně divoké předchozí desce "Blossom" přichází s důrazně metal/metalcore produkcí. Tentokrát se to hrne přímočařeji vpřed, ubylo melodií i mathcore divokosti. Ale švih a tlak PUPIL SLICER neztratili, takže stále kvalita.
Nejlepší deska od dob „Exit“ – a to je pro ROTTEN SOUND ta největší možná pochvala. Prakticky neustále se sype, zvuk je šťavnatý a celek působí jako sonická střela. Sympatické; tímto se vracím i k předchozím deskám.
Výtečný progressive/tech death metal. VOIDCEREMONY potěší jak staromilce, kteří přísahají na kultovní milníky od ATHEIST, tak střední třídu, která sází na pozdní DECREPIT BIRTH, tak i nováčky, kteří nadšeně naskočili na vlnu iniciovanou BLOOD INCANTATION.
Tak co chcete slyšet? Že ROTTEN SOUND prostě pod své standardy nejdou? A tentokrát jim k tomu stačí pouhých necelých 10 minut. Minialbum, které z jejich pohledu moc nového nepřináší, ale jako další munice pro explozivní grindovou palbu bohatě postačí.





