Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Krvilačníci z východoflámskeho Beverenu sú tu od roku1995, a od debutu „Purity Of Perversion“, solídneho, ale nie extra výnimočného mixu death metalu a grindu s typickými gore textovými nápadmi urobili ohromný pokrok. To bolo v roku 1999 a odvtedy chlapi vypustili veľa nahrávok, vrátane ďalších ôsmich albumov. Stali sa veľkým menom nielen na európske pomery a hudobne nikdy nestagnovali, hoci ich „Strychnine.213“ považujem za krok vedľa, za album, ktorý dopadol ako akási obeť deathcoreového a metalcoreového trendu. V podstate nie vyslovene zlé, len to nie je „ozajstný ABORTED“, možno trochu ako „King“ od CRYPTOPSY, ktorý nakoniec nijakým kráľom nie je. Bolo to pred ôsmimi rokmi a troma albumami a dnes nám ABORTED dávajú to, čo od nich radi dostávame.
„Retrogore“, vydaný v apríli 2016, obsahuje 12 skladieb, ak máte klasickú verziu, alebo19, ak máte rozšírenú na 2 CD, jednom s albumom a dvoma bonusmi a s EP „Terminal Redux“ na druhom disku. To je vyše 66 minút dobre skomponovaného a dobre vyprodukovaného extrémneho metalu, rozhodne teda možno povedať, že toto za kúpu stojí. Hudba bola nahraná, zmixovaná a zmasterovaná v nemeckom Kohlekeller Studio a tamojší zvukári vedia, ako urobiť moderný, ostrý, ale ťažký, agresívny zvuk bez plastovej pachuti a s dosť ponurou atmosférou.
Pokiaľ ide o hudbu, máme tu rýchly, besniaci, priamočiary a trhajúci death metal európskeho typu, jasne inklinujúci k neľútostnej brutalite na strane jednej, avšak k technickému prístupu a sofistikovanému skladaniu na strane druhej. Skladby sú veľmi chytľavé, ale „rovno do ksichtu“, s mnohými zmenami tempa bez ohľadu na to, že celý album je z tých rýchlejších. Mnoho gitarových riffov nepoprie inšpiráciu z éry Steer/Amott v CARCASS, lenže ABORTED ich už veľmi dlhý čas uchopujú po svojom. To samozrejme ide ruka v ruke s farbistými, často melodickými hlavnými linkami a sólami, a takisto s harmóniami, dodávajúcimi týmto kusom drsnej nekompromisnej krutosti dosť silnú atmosféru. Aj niektoré náladovejšie, poloakustické alebo inštrumentálne pasáže sú veľmi občerstvujúce.
Ďalším výnimočným prvkom je tu Sven de Caluwé a jeho hrdlo, schopné úctyhodného duálneho vokálneho útoku hlbokého deathmetalového growlingu, striedaného s vyššími zúrivými polohami. Sú takisto veľmi efektívne vtedy, keď fungujú spolu a aj tento duet „monštra a beštie“ je vypestovaný zo štýlu vymysleného ranými CARCASS a ostatnými, a jeho výsledok je smrtiaci. Vydarené hudobné dielo je korunované obalom, ktorého autormi sú Cooki Greenway a Christopher Lowell (o grafiku bookletu sa postaral sám vokalista), a ja som rád, že môžem povedať, že ABORTED s hosťami Travisom Ryanom z CATTLE DECAPITATION), Julienom Truchanom z BENIGHTED (obaja vokály, skladba č. 7, resp. č. 5) a Alexom Karlinskym s klávesmi a samplami opäť urobili dobrú krvavú prácu.
1. Dellamorte Dellamore
2. Retrogore
3. Cadaverous Banquet
4. Whoremageddon
5. Termination Redux
6. Bit By Bit
7. Divine Impediment
8. Coven Of Ignorance
9. The Mephitic Conundrum
10. Forged For Decrepitude
11. From Beyond (The Grave)
12. In Avernus
11 / 05 / 2025 / OSTRAVA / BARRÁK
Syrové emoce a technická dokonalost. ABORTED vyráží na špacír!
Mezinárodní kombo kolem Svena de Caluwého, pyšnící se v extrémním metalovém světě vavříny až oslnivého lesku, vyráží v květnu příštího roku na evropské turné po boku brazilských princezen CRYPTA, kterým nekouká z očí chtíč, ale death metal.
Dále pak sestavu doplňují američtí The Zenith Passage a novozélandští ORGANECTOMY.
Další deska projektu Kalle Wallnera, kytaristy německých progrockerů RPWL, je oproti domovské skupině živější a hardrockovější, takže zde nedominují PINK FLOYD nálady jako u RPWL. A je to příjemný kytarový progrock místy až s metalovým feelingem.
Můžeme se radovat z fajn zvuku a návratu Mika za soupravu, nebo si taky otevřeně přiznat, že i přesto není novinka nic než prázdná nádoba plná honění trika a okázalých omalovánek bez silných nápadů. Six Degrees, z nějž někdo odčerpal všechny silné nápady.
Blackem načichlý bigbít předvádějí obě na tomto splitku zůčastněné kapely a předvádějí ho zábavným a svižným způsobem. Pocta klasikům žánru nemusí znít jen jako dřevní retro, byť tato nahrávka tak asi mnohými zaškatulkována bude. Více v recenzi!
Když namícháte styly RHAPSODY a STRATOVARIUS kolem roku 2000, tak dostanete buď děsný kýč nebo MAJESTICA. Ono je to nakonec docela zábavné a má to spád, jen od toho nesmíte čekat víc než pár hezkých chvil s lehkou holkou.
Ukrajinci se zacyklili sami v sobě, ve svém zašmodrchaném progresivním metalcoru, takže smutně vzpomínám na časy, kdy skupina pálila takové pecky jako "I Speak Astronomy", "Teacher, Teacher!" nebo "Perennial". Nic srovnatelného na "Duél" nenacházím.
PHRENELITH potřetí. Potřetí jinak a potřetí skvěle. Dánové doručili majestátní, drtivou, ale současně i líbivou kolekci často odkazující směrem k IMMOLATION. Jestliže "Chimaera" byla žánrově více rozkročena, pak "Ashen Womb" je návratem k čistému OSDM.
Živák alebo best of? ELECTRIC WIZARD skracujú 8-ročné čakanie na novú dosku dokonale reprezentatívnou živou kolekciou, pokrývajúcou obdobie medzi „Dopethrone“ (2000) a „Time To Die“ (2014). Podľa očakávania brutálne ťažký, ale brutálne odmeňujúci posluch.