Švédští jmenovci ryby z čeledi Polymixiidae jsou neúnavní a komponují s pílí, s jakou vousatá rybka propátrává mořské dno. Aktuální deska „+4626 – Comfortzone“ pokračuje v duchu předchozích počinů a podobně i tato deska vyžaduje (a zaslouží si) více času, aby se vsákla pod kůži. Poslouchána ve své komplexnosti pak odhalí kouzlo jednotlivých, různě se proplétajících, objevujících se a opět mizejících hudebních motivů. Ty přicházejí nečekaně i zcela přirozeně. Novinka BEARDFISH nikterak neuhýbá z cesty, kterou si kapela vytyčila před více jak deseti lety, když se rozhodla nastoupit na hudební pěšinu, kterou kdysi dávno vyšlapali KING CRIMSON. Mezitím mladíci dospěli a „+4626 – Comfortzone“ je i ve své celistvosti čitelná a neztrácí se ve slepých uličkách instrumentálních skopičin.

„+4626 – Comfortzone“ přináší intimní, introspektivní hudební prožitek, chvílemi se stává dravější a živelnější, přesto uhlazenější než předchozí „The Void“. Navíc díky procítěnému zpěvu i instrumentální zručnosti předkládá uvěřitelnou hru na emoce. Zajímavým zpestřením je skladba „The One Inside“, která uvádí album v podobě krátkého akustického popěvku, aby se objevila opět v polovině alba, kde ve svém pokračování přehoupne desku do druhé poloviny a nakonec i vše uzavře. „If We Must Be Apart“ nás protáhne progresivním psychedelickým nebem (nebo peklem, dle libosti). Postupný vývoj gradovaný zvukem hammondek, jež ve své úpěnlivé snaze nerozpadnout se na tisíc kousků vřeští ve stupňujícím se rytmu. Ano, hammondky jsou opět slyšet, ale jejich přítomnost není násilná a nejsou všude. Například „Can You See Me Now“ ukazuje, že tahle parta dokáže napsat úžasně silnou skladbu jen s minimem výrazových prostředků.

Je to možná jen můj osobní pocit, ale novinka BEARDFISH působí celistvějším a kompaktnějším dojmem, než desky předchozí. I přes plejádu různých nápadů se stále drží hlavního tématu skladby, kdy i ty poklidnější z nich se nezadržitelně posouvají kupředu a gradují svůj emotivní výraz, čehož nejzářnějším příkladem je titulní „Comfort Zone“. Předchozí album mi příliš nesedlo, ale jinak přetrvává pocit, že tihle Švédové posouvají svou laťku pokaždé o trochu výše. Třeba se časem posunou až na pomyslný vrchol hudebního výraziva a jejich hudba dosáhne dokonalosti, ale tou dobou to již asi nikoho nebude bavit. Lepší je si tedy vychutnat jednotlivé mezistupně a „+4626 – Comfortzone“ je mezi nimi opravdová lahůdka.