DYSRHYTHMIA - Coffin of Conviction
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Label: Columbia
Vydáno: Pátek, 8. března 2024
Délka: 63:55
1. Panic Attack, 2. The Serpent and the King, 3. Invincible Shield [video], 4. Devil in Disguise, 5. Gates of Hell, 6. Crown of Horns, 7. As God is my Witness, 8. Trial By Fire [video], 9. Escape From Reality, 10. Sons of Thunder, 11. Giants in the Sky, 12. Fight of Your Life, 13. Vicious Circle, 14. The Lodger
Více než důstojné navázání na "Firepower". Kolekce podařených a svěžích písní od skupiny, od které se to vlastně z pochopitelných důvodů moc neočekává, což je ale zároveň krátkozraké podceňování stále slušně disponovaných JUDAS PRIEST. ... ČÍST CELOU RECENZI
Album "Firepower" bylo před předlouhými šesti léty něčím jako posvátným zjevením, které už od kovových důchodců nikdo nečekal. Domnívat se tedy, že se to povede znovu, bylo nejspíš jen velmi naivní. Přesto však "Invincible Shield" nezklamalo (alespoň tedy mně určitě ne). Kromě toho, že je to prostě a jednoduše nové album JUDAS PRIEST v pětapadesátém roce jejich existence, obsahuje také několik velmi silných skladeb - vesměs všechny singlové plus "Escape From Reality" a "The Lodger" - a několik velmi solidních. A pakliže jejich součet převyšuje zbylé skladby album jen zbytečně rozmělňující ("Gates Of Hell", "Sons Of Thunder", "The Fight Of Your Life" a "Vicious Circle"), nemůže tahle rovnice ani vyjít jinak. Jen snad u motivu obalu bych zkusil být příště (bude-li jaké) metalově podstatně vynalézavější.
-bez slovního hodnocení-
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.
Přiznávám, že je to dle očekávání trochu oříšek. Chybí mi ta hravost starších alb. Tohle je víc komplikované a náročné, než bych si přál, byť další poslechy postupně zvedají tu oponu počáteční nepřístupnosti. Dobrá deska je to určitě, uvidíme jak moc.
Norský instrumentální prog metal, který využívá djentové manýry, přesto se neutápí v této stylové kaši. Silně vystupující basové linky "tvrdí" výraz a rezonují s kytarovými vyhrávkami. Sóluje se hodně často, takže trochu exhibice. Ale špatné to není.
Veteráni NWOBHM s omlazenou sestavou dávají najevo, že se s nimi musí ještě pořád počítat. A proč by také ne, když dnešní doba tak přeje oldschoolu? Nečekejte ovšem žádnou ostrou břitvu, album nabídne spíše jemnější sound a příjemný hardrockový feeling.
Gavin Harrison (THE PINEAPPLE THIEF, ex-PORCUPINE TREE) spolu s Antoine Fafardem stvořili již druhou porci instrumentální hudby bloumající kdesi v oblasti fúzí prog rocku s dalšími vlivy. Opět zajímavé, pro někoho možná i víc něž to.
I takové desky jsou třeba. Death metal s antracitovou aurou, jenž zatrhává všechna základní žánrová políčka. Ale žádné doplňkové. Nepřekvapí, nepřinese nic nového, přesto pobaví. Pokud máte chuť na výživnou jednohubku, GRAVE SERMON jsou vám k službám.
Dokud je to černý modrooký Rambo vs zkorumpovaný maloměstský policejní aparát, funguje to skvěle. Jakmile to zkomplikuje thriller o spravedlnosti a svědomí, začne se to drolit. Nakonec bohužel spíš slow než burn, i když na poměry streamů okej.