Lehce obskurních a zběsilých superkapel není nikdy dost. Takže tady je další z nich. Složená ze členů kytarových extrémistů, jakými jsou THE LOCUST, RETOX, ACxDC, RUN WITH THE HUNTED a dalších. Výsledek? Hardcorepunk? Grindcore? Power violence? Těžko říct. Jakmile si pustíte „Productive Disruption“, svět se s vámi zatočí s obrovskou razancí. Rána palicí do kebule. Najednou kolem vás létají andělíčci, máte mžitky před, mrákoty jsou za rohem a snaží se vás lákat do propasti zvané mdloby. Je to sbírka rytmů a kytarových pazvuků, které někdo nechal rotovat v centrifuze. A přesto to má poměrně rock‘n’rollový tah. Nejde o nečitelnou zamotaninu, která by se utápěla sama v sobě.

DEAF CLUB z mého pohledu našli recept, jak namíchat hardcoreový koktejl, který je dostatečně špinavý, koketující s noiserockem i math metalem, a přesto si udržuje v mnoha chvílích určitou punkovou přímočarost. Zvuky kytar se pohybují od nepravidelný riffových kvádrů přes neharmonické vyhrávky až po totální rezonující hlukové experimenty. Rytmika ten celek ale vždy drží a nedopustí, aby se rozpadl. Což vlastně není tak složité ve chvíli, kdy jen dva songy z celé desky atakují hranici dvou minut.

Nabízí se samozřejmě reference na THE DILLINGER ESCAPLE PLAN nebo BOTCH v grindových stopážích. Já tam tak přímou linku nevidím. DEAF CLUB jsou v mnoha ohledech jiní. Víc natlakovaní a těkaví a mnohem méně učesaní. Nesou si s sebou punkogrindový smrad. Kytary zdaleka nejsou tak hutné, ale o to razantněji vás profackují. Tahle deska je třiadvacet minut turbulentního výplachu. Nejsou zde posluchačské úlitby nebo vata. Tohle je frontální útok. A když jsme u toho slova... Celkem vtipným funfactem zůstává to, že bylo nahráváno 6. ledna 2021 – tedy v den útoku na Kapitol. Náhoda?

DEAF CLUB jsou zvláštním extrémem v rámci hardcore. Jejich radikálnost netkví v brutálním zkreslení nebo kanálním vokálu. Justin Pearson vlastně jen tak naléhavě volá. Kouzlo je ukryto v tom, jak intenzivně celek působí. Všechen materiál je pověstný vichr z hor, unášející vše, co mu stojí v cestě. To a ta podivná surealistická křivolakost ve zvuku jsou značkou, díky níž jsou DEAF CLUB jiní a lehce rozpoznatelní mezi kapelami, které se v rámci hardcore/punku pohybují na hranici chaosu a grindcore.