DYSRHYTHMIA - Coffin of Conviction
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
CONVERGE sú na scéne už neuveriteľných dvadsať rokov! K tomuto okrúhlemu výročiu sebe a svojím fanúšikom darovali split 7" s nemenej legendárnymi jubilantmi, oživenými DROPDEAD. Dve kapely, ktoré udávali (a stále udávajú) smer moderného extrémneho hardcore, prispeli na tento split skromne, po jednej skladbe. To však na utvorenie obrazu o ich súčasnej forme bohate stačí. Je to výdatná chuťovka, po ktorej sa vám budú ešte viac zbiehať slinky na radový album. Mimochodom, CONVERGE ten svoj už usilovne pripravujú.
Takže, čo vás čaká po zaobstaraní si tejto „výročnej“ platne? Obal v klasickom uhrančivom prevedení Jakea Bannona, priesvitný červeno-čierny splatter vinyl (okrem tejto farby vyšla platňa napríklad aj v zeleno-čiernej verzii) so zvukom od agilného Kurta Balloua a jeho továrne na trendový hluk - God City. Čo viac si môže fanúšik priať? Poriadnu rúbačku!
CONVERGE nenechali nič na náhodu a upustia sa z reťaze hneď zo začiatku. Dvojminútový harmatanec v tom najvypätejšom prevedení od polobohov z CONVERGE: zvrhlé melódie, zdvojené zborové vokály, neľudské blastbeaty a prechody plus šialený rev od psychopata Jacoba navrch. Áno, to všetko tu už bolo, ale vždy ma to dostane na kolená svojou neuveriteľnou intenzitou a umom poskladať hymny „pre srdcia, ktoré stále bijú“.
DROPDEAD to drhnú v troška menej komplikovanom a viac „oldschool“ štýle, činorodosť a energia im však ani v najmenšom nechýba. Priamejší kusisko tvrdého jadra, ktoré sa na nič nehrá a prebíja si to hrdo k triumfálnemu koncu. Chorobný zvuk máte grátis.
Necelé štyri minúty a cítim sa ako po pouličnej bitke, v ktorej som utrpel bolestnú porážku. Na zadnej strane obalu sa píše: „Thank you for listening our noise for twenty years.“ Nie, my ďakujeme vám...
CONVERGE a DROPDEAD na jednej platni...
CONVERGE:
Kurt
- gitara, spev
Nate
- basgitara, spev
Ben
- bicie
Jake
- spev
DROPDEAD:
Devon
- basgitara
Brian
- bicie
Bob
- spev
Ben
- gitara
1. Runaway
2. Paths Of Glory
Vydáno: 2011
Vydavatel: Armageddon Label
Stopáž: 3:43
Produkce: Kurt Ballou
Studio: God City
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.
Přiznávám, že je to dle očekávání trochu oříšek. Chybí mi ta hravost starších alb. Tohle je víc komplikované a náročné, než bych si přál, byť další poslechy postupně zvedají tu oponu počáteční nepřístupnosti. Dobrá deska je to určitě, uvidíme jak moc.
Norský instrumentální prog metal, který využívá djentové manýry, přesto se neutápí v této stylové kaši. Silně vystupující basové linky "tvrdí" výraz a rezonují s kytarovými vyhrávkami. Sóluje se hodně často, takže trochu exhibice. Ale špatné to není.
Veteráni NWOBHM s omlazenou sestavou dávají najevo, že se s nimi musí ještě pořád počítat. A proč by také ne, když dnešní doba tak přeje oldschoolu? Nečekejte ovšem žádnou ostrou břitvu, album nabídne spíše jemnější sound a příjemný hardrockový feeling.
Gavin Harrison (THE PINEAPPLE THIEF, ex-PORCUPINE TREE) spolu s Antoine Fafardem stvořili již druhou porci instrumentální hudby bloumající kdesi v oblasti fúzí prog rocku s dalšími vlivy. Opět zajímavé, pro někoho možná i víc něž to.
I takové desky jsou třeba. Death metal s antracitovou aurou, jenž zatrhává všechna základní žánrová políčka. Ale žádné doplňkové. Nepřekvapí, nepřinese nic nového, přesto pobaví. Pokud máte chuť na výživnou jednohubku, GRAVE SERMON jsou vám k službám.
Dokud je to černý modrooký Rambo vs zkorumpovaný maloměstský policejní aparát, funguje to skvěle. Jakmile to zkomplikuje thriller o spravedlnosti a svědomí, začne se to drolit. Nakonec bohužel spíš slow než burn, i když na poměry streamů okej.