Již před osmi lety se Američané MURDERDOLLS díky svému debutu „Beyond The Valley Of The Murderdolls“ etablovali mezi poměrně úspěšné formace, byť jejich hudba nikdy nevykazovala žádné převratné, neobyčejné či dokonce novátorské věci. Razantní bigbít, moderně nastylizovaný v intencích tehdejších zaoceánských metalových trendů, vykazoval sice určité naděje do budoucna, ale nikdy mi nebylo jasné jak velké. Deska se svého času prodávala poměrně slušně a oslovila zejména nevyřešené dívky v roztrhaných černých punčocháčích. Dekadentní stylizace a přímočarý tah na dobře zapamatovatelný refrén, to byly ostatně i patnáct let před debutem MURDERDOLLS devízy pouze sezónních partiček. Takže jsem zachovával klid. Nakonec tedy opravdu zůstalo u jediné desky, protože Joey Jordison, vytížený zejména u mateřských SLIPKNOT, měl zjevně jiné představy o své budoucnosti. Dnes jsou MURDERDOLLS zpět s druhou deskou, kterou nahráli už jen coby duo – Wednesday 13 a Joey Jordison. Takže – jaká je?

Je celkem solidní a přesně taková jakou jsem jí čekal. Je více propracovaná než o něco razantnější debut, který ve své době pošilhával po punkmetalových schématech. Na „Women And Children Last“ je totiž patrná větší uvolněnost a zkušenost tvůrců, což se projevilo hlavně na o něco písničkovější formě, ale rovněž na menší překvapivosti materiálu. Občasné kytarové vyhrávky dodávají na trochu větší barvitosti jinak poměrně jednodimenzionálního alba. Nové songy MURDERDOLLS se dle očekávání nerozpakují s výraznými nápěvy a barovými refrény. Charakter jim udává Wednesday 13 svým zastřeně nakřáplým hlasem, což byl vždy magnet na dívky toužící po nějakém zakázaném dobrodružství. To by však bylo co se týče kladů tak nějak všechno, protože v konečném vyúčtování jde o naprosto obyčejnou rockovou desku, hodící se tak maximálně na noční pařby nebo jako podkres při rychlé jízdě automobilem. Po určité době totiž většina zdejších skladeb splývá do jednolitého celku, kde popěvek střídá popěvek, kytara dobře drhne i občasně zahvízdá a Jordison tomu drží rytmus. Solidní bigbít – nic víc.