LIK - Necro
Švédsko. Death metal. Devadesátky. Sunlight. Chrastění. HM-2 pedál. Melodie. Nesmrtelnost. Old school. Tradice. Oddanost. Kult. Respekt. Úcta. Konzervativní přístup. DISMEMBER. GRAVE. ENTOMBED. LIK.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nemám rád americké country, ale miluji MURDER BY DEATH, kteří ho čím dál tím více hrají. Jejich současné album doslova dýchá lánem zlatavého obilí, sklenkou poctivé whisky a zapadajícím sluncem na americkém středozápadě, přitom si ale zachovává většinu svého rukopisu, skladby mají typickou atmosféru, výrazný rockový chuťový ocas a vynikající melodie. Kvarteto trochu ubralo nohu z plynu, posílilo smyčcovou melodiku a pozornost, která se upírá na vokál. Mimochodem Adam Turla má stále sveřepěji vychlastanou nezaměnitelnou barvu hlasu, která dozrává do opravdu zajímavých poloh. Člověku se nechce věřit, že hlavní protagonista není už dávno v důchodovém věku, neboť jeho vokál zní jako hlas starého bluesmana, který již několik desetiletí chlastá první ligu.
Na albu jsou dvě opravdu výjimečné skladby, první je titulní skladba „Good Morning, Magpie“ s počátkem, který ze všeho nejvíce připomene zvuk pily. Druhým majstrštikem je závěrečná pecka „The Day“. Ta má opravdu sílu se velmi hluboko zarýt pod kůži, výtečně napsaná skladba, která nesází na osvědčené klišé, a to ačkoliv nejvíce těží z neustále pohupujících se nenápadných spodků. Závěr, kde smyčce tvoří neuvěřitelně silnou sinusovou vlnivou linku, vám odešle myšlenky na pozvolnou horskou dráhu.
Oproti minulosti MURDER BY DEATH ztratili něco ze své přitažlivé hitovosti, která v minulosti prýštila z každé skladby. Novinka má více písní, ke kterým si musíte hledat cestu. Stále se hraje velká hra s krásnými melodiemi a výtečně zaranžovanou písničkami, jen je vše na více poslechů. Opravdu silných momentů, které vám zůstanou v hlavě hned po prvních posleších, je o poznání méně, více se objevuje akustické cinkání. Současná tvář kapely je uvolněnější, stěží naleznete zkreslenou kytaru, která bývala pro mnoho nejsilnějších skladeb dříve typickou. Nic to nemění ale na tom, že s MURDER BY DEATH se nespletete - velmi silná deska od stále svěží a osobité kapely.
Více country, méně rocku
whisky stále stejně loků
kytary už nebustrujem
akusticky obrušujem
7 / 10
Adam Turla
- vákály, kytary, klávesy
Sarah Balliet
- violončelo
Dagan Thogerson
- bicí, perkuse
Matt Armstrong
- baskytara
1. Kentucky Bourbon
2. As Long As There Is Whiskey In The World
3. On The Dark Streets Below
4. King Of The Gutters, Prince Of The Dogs
5. Piece By Piece
6. Good Morning, Magpie
7. You Don't Miss Twice (When You're Shavin' With A Knife)
8. Yes
9. Foxglove
10. White Noise
11. The Day
Good Morning, Magpie (2010)
Red of Tooth and Claw (2008)
In Bocca al Lupo (2006)
Tribute 7'' for Matt Davis (2003)
Who Will Survive and What Will be Left of Them? (2003)
Like the Exorcist but More Breakdancing (2002)
Little Joe Gould (EP) (2001)
Datum vydání: Úterý, 6. dubna 2010
Vydavatel: Vagrant Records
Stopáž: 37:25
Produkce: Jake Belser
dalsi z velmi ocakavanych albumov tohto roku (orphaned land, PoS, the ocean) co sa skoncil miernym sklamanim
Švédsko. Death metal. Devadesátky. Sunlight. Chrastění. HM-2 pedál. Melodie. Nesmrtelnost. Old school. Tradice. Oddanost. Kult. Respekt. Úcta. Konzervativní přístup. DISMEMBER. GRAVE. ENTOMBED. LIK.
Nádherně vrčící zabahněná bestie švédského OSDM vylezla ze svého hrobu a rozsévá tvrdé rány zrezlou sekerou, které mají dostatečnou pádnost. A když ležíte v tratolišti, napíchne vás na melodický hák a zavěsí pod trám jako morbidní ozdobu. Žánrová radost!
ANCST se po drone/ambientním experimentu vrací k tomu, co umí nejlépe. "Dominion" agresivitou navazuje na "Culture Of Brutality", ale současně poskytuje dostatek životního prostoru melodiím. Chybí snad jen masivnější crustový podvozek, jinak spokojenost.
Opět Profound Lore. Tentokrát tu máme technický death metal s devadesátkovým feelingem (četné vlivy DEATH, v sestavě současný kytarista ATHEIST). Je to hravé, ale současně hrubější, místy dost připomínající BLOOD INCANTATION. Nemůžu to přestat poslouchat.
Že je Duch bezducha víme už pár let, ale tenhle hudební kostěj, to je bezmála nedůstojné. Směsice ulepené bezpohlavní gotiky a generického retro rocku už se pohybuje za hranou cringe. Tobias může střídat kostýmy, ale tenhle papež je hubený a nahý.
Hezky za čerstva to vidím tak, že mě to baví více než dvojice předchozích alb dohromady. Ten mix mezi tradicí a ozvěnami metalové moderny "pro mladé" generuje vcelku slušné skladby. Plynulý a sevřený poslech navíc značně usnadňuje přičetně zvolená stopáž.
Když se čas zastaví, může to znamenat průser anebo taky velký svátek. Hádejte, který případ je toto? Muzikantská lahůdka, včetně novice Brendana Radigana za mikrofonem a osm podmanivých kousků, které ctí tradiční doom metal. Radost poslouchat a zkoumat!