JAY KELLY
Jay Kelly by si přál být zpovědí, osobní reflexí i reflexí samotného Hollywoodu, ale při snaze útočit na divákovy emoce se odhaluje spíše samoúčelná ukecanost, patos a kýč. Na Baumbachovu Manželskou historii se to nechytá ani omylem.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jesus Christ Is Dead – Kill Him In Yourself !! Tak tímhle heslem nás už volyňstí Mstitelé oblažují nějaký ten rok, za což si zaslouženě získali ostruhy v podobě CD u Amíků BON recs. Už je to na světě a všichni můžeme jásat, protože se dílo povedlo!!! Oproti minulému Shadows Of The Damned AVENGER zrychlili, kytarové party jsou temnější a propracovanější, songy jsou epičtější. Prostě na tom novém materiálu je znát velký posun.
Ale nikoli odklon, to ne! AVENGER prostě posunuli svou tvorbu o pár stupňů výš. Jejich inteligentně rouhavé texty s charakteristicky mrazivou náladou jsou podbarveny melodiemi, jež své vzory hledávaly kdesi u good old CELTIC FROST či BATHORY, ale postupem času se rozrostly ve svůj vlastní košatý trnovník, který drásá a přitom to bolí tak krásně!
AVENGER nesázejí ani tak na techniku, nýbrž především na účelnost, údernost a efekt propracovaných riffů, splétajících se v rouhavé melodie. Honza za bicími skřehotá česky a obdivuhodně svěže; leckterý krví zbrocený krkavec by mu mohl závidět. Jedno je jisté – kořeny mají AVENGER v tom, čemu se kdysi začalo říkat black metal a dnes tyto výše zmíněné titány obvykle považujeme i za jedny z praotců deathu. Rámusovy kytary těží spíše z těch deathových „warriorovských“ riffů a melodie splétá z nití sic blackových, ale nikoli nějak zbytečně vysoko posazených.
Prostě AVENGER hrají výbornou, možná bychom řekli starosvětskou muziku, jakou nehraje nikdo jiný nejen u nás. A mně se jejich projev velmi, velmi zamlouvá!!! Když se vám AVENGER dostanou na kůži, můžete si být jistí, že se zakousnou a nepustí. A určitě je to příjemnější, než když se do vás zakousne buldok, i když ten prvotní pocit v sobě určitě nese jistou paralelu... Jako bonus zde najdete i materiál z projektu BLACK RAIN – Bez ohně. Booklet je nádherně udělaný, obsahuje texty v češtině i anglické překlady. Jen ty temné fotky jsou možná temné až moc... AVENGER Overruled The Dark Sides Of Our Souls..!
9 / 10
Petr Rámus Mecák
- kytara, zpěv
Honza Kapák
- bicí, sólo zpěv
David Zíka
- basa, zpěv
Přemek Šíma
- kytara
1. Za branami (Behind the gates)
2. Vyhnáni z ráje (Banished from paradise)
3. V okovech (In chains)
4. Zlo, Nenávist, Válka (Evil, hate, war)
5. Papež Ukřižován (Pope crucified)
6. Voláni bitvy (Call of battle)
7. Zajatci noční strany (Captives of the nightside)
8. Opus 666
MCMXCII - MMXII (kompilace) (2012)
Bohemian Dark Metal (2012)
Minster Of Madness / The Black Zone (kompilace) (2009)
Feast Of Anger - Joy Of Despair (2009)
Live In Volyně 2006 (DVD) (2007)
Live At Open Hell Fest, 2003 (Live) (2004)
Godless (...Assuming The Throne Of Immortality...) (2003)
Fall Of Devotion. Wrath And Blasphemy (1999)
-bez slovního hodnocení-
Jay Kelly by si přál být zpovědí, osobní reflexí i reflexí samotného Hollywoodu, ale při snaze útočit na divákovy emoce se odhaluje spíše samoúčelná ukecanost, patos a kýč. Na Baumbachovu Manželskou historii se to nechytá ani omylem.
Kanaďané mixují několik stylově blízkých přístupů, dominantní je riffová razance připomínající starší GOJIRA, do toho brutálnější death polohy s až disonantními prvky a nakonec i melodicky vláčné pasáže. Technické, agresivní, ale i temně atmosférické.
Na obale smrtka, mrtvoly, hroby, mlha. Na nahrávce tíživý death/doom, hluboký chrapot a malebný ženský zpěv. Nic nového v království pochmurném, ale poslouchá se to velmi dobře. Po dvou EP by si tihle Bavoři mohli konečně najít čas na plnohodnotné album.
Britské trio po barevně divoké předchozí desce "Blossom" přichází s důrazně metal/metalcore produkcí. Tentokrát se to hrne přímočařeji vpřed, ubylo melodií i mathcore divokosti. Ale švih a tlak PUPIL SLICER neztratili, takže stále kvalita.
Nejlepší deska od dob „Exit“ – a to je pro ROTTEN SOUND ta největší možná pochvala. Prakticky neustále se sype, zvuk je šťavnatý a celek působí jako sonická střela. Sympatické; tímto se vracím i k předchozím deskám.
Výtečný progressive/tech death metal. VOIDCEREMONY potěší jak staromilce, kteří přísahají na kultovní milníky od ATHEIST, tak střední třídu, která sází na pozdní DECREPIT BIRTH, tak i nováčky, kteří nadšeně naskočili na vlnu iniciovanou BLOOD INCANTATION.
Tak co chcete slyšet? Že ROTTEN SOUND prostě pod své standardy nejdou? A tentokrát jim k tomu stačí pouhých necelých 10 minut. Minialbum, které z jejich pohledu moc nového nepřináší, ale jako další munice pro explozivní grindovou palbu bohatě postačí.





