Určitě to znáte. Pocit, že vám uniká podstatné. Řešení něčeho velkého je nadosah, ale vy ne a ne proniknout tou zatracenou mlhou halící vaše oči i mozek do záclon slepoty. Možná rádi pobýváte ve vysněných světech a v šedavé špíně betonových metropolí trpíte pocitem osamělosti, nepatřičnosti a klaustrofobie. Zatoulaná mysl daleko od domova. A co když v té nejnepravděpodobnější chvilce zahlédnete něco, co váš dosavadní náhled na svět rozmetá na kousky? Vaše hlava kapituluje před explozí pocitů a barev, rozum se vzpírá uvěřit, přesto až někde hluboko uvnitř cítíte, že chybějící část skládanky zapadla na své místo, že až teď jste úplní, svobodní, sví . To přichází Fuga, přátelé. Do svých tenat svádí Utkaný svět.
Cal Mooney je obyčejný mladý muž. Dvacet šest let, svobodný, žije v domku u železniční trati sám se svým otcem, když matka teprve nedávno zemřela. Pracuje v pojišťovně, což ho nebaví a chodí s dívkou jménem Geraldine. Někdy souloží, jindy ne, každopádně to není žádná všespalující vášeň. Zkrátka vztah. Tatík Brendan pěstuje závodní holuby, ovšem od smrti vlastní ženy pro něj svět mimo dům přestal existovat, zavírá se v pokoji, nemluví, nejí. A jednoho dne se začne odvíjet ten zvláštní příběh. Ze vzrušeného holubníku uletí holub 33. Cal neváhá, uhání v jeho stopách až na dvůr starého, seschlého domu, kde parta stěhováků právě vyklízí byt do nemocnice odvezené neplatičky nájmu. Stařenka s nevalnou pověstí jen opustila své království a už z něj nezbylo nic, co by nešlo prodat. Až na ten koberec. Stěhováci jej právě rozbalují, Cal si všímá pouze na zídce sedícího holuba, když v tom mu uklouznou nohy a padá... (a čas jakoby se zastavil; v koutku oka vlákna koberce ožijí v krajinu, v náhodně poskládanou mozaiku lesů, hor, luk a strání, kde má život příchuť zakázaného ovoce, kde voda prýští z oáz blaženosti) ...do koberce. Do obyčejného, byť zachovalého s krásným vzorem, koberce a pocit prázdnoty bolí v dychtivém srdci.
Tak začíná vyprávění. Ale je tu i druhá strana. Plány na pomstu v sobě přiživuje Imakolata, chladná kráska s děsivým doprovodem dvou umrlých sester a pletichář Shadwell, její spojenec a obdivovatel s kouzelným sakem čaroděje dobroděje. I oni touží vlastnit Fugu, byť z důvodů naprosto odlišných. I oni chtějí vyvolat svět ukrytý v předivu, kam se schoval před nepojmenovaným nebezpečím smrtící hrozby. Před Metlou. Na Calovu stranu brzy přibude Suzanna Parrsihova, vnučka stařeny s kobercem a mnozí Divotvůrci, obyvatelé či ochránci Utkaného světa. Souboj plný intrik, souboj s lidskou pamětí a kukaččí omezeností vypukl a nic už ho nemůže zastavit. Lze jen vstoupit a prožít.
Clive Barker stvořil čarovný svět Fugy už v roce 1987 a jejím prostřednictvím povolil uzdu fantasknímu vyprávění, mnohem epičtějšímu, než je u něho běžně zvykem. Vzniklo tak dílko, které se z bibliografie možná maličko vymyká, k němuž třebas nemá úplně vyhraněný vztah, které však rozhodně patří mezi jeho nejčtenější, nejpopulárnější i nejlepší. Možná si někteří raději dáte dobrovolně klapky na oči, vatu do uší a kolíček na nos. Nevidím zlo, neslyším zlo, necítím zlo - tudíž neexistuje. Přesto ale Metla někde číhá a otevřeným chřtánem chtivě lapá po vzduchu, ve kterém to jiskří barevnými kouzly, šílenstvím básníků, iluzí pohádkového oparu, klaunstvím. A tak, cítíte-li se být v koutku duše Divotvůrci, neváhejte! Fuga je blízko, blíž než by mohlo zdát pravděpodobné a láká všechny věčně nespokojené Kukačky. Já už tam budu čekat...
