WALDGEFLÜSTER se dostali do dosahu mého radaru až v roce 2016, tedy v době, kdy měli na svém kontě již tři řadové desky. Nutno dodat, že jsem se k nim nepropracoval náhodou, nýbrž díky splitu s mými oblíbenci PANOPTICON. A jelikož "Der Traumschänder" (úředním jazykem kapely je téměř výhradně rodná němčina) je velmi příjemná skladba, s radostí jsem si veškerou produkci mnichovské sestavy zpětně dostudoval. Časové investice jsem nelitoval ani minutu, od té doby kapelu sleduji pravidelně.
Pokud bychom chtěli tvorbu WALDGEFLÜSTER nějak základně specifikovat, neomylně sáhneme do škatulky black metal, dotkneme se však i termínů "atmo" nebo "folk" (pozor, ne té jeho nesmírně otravné vesele-skočné formy, jež k nám doléhá zejména z Irska nebo Anglie) a opravdu hodně, hodně skloňujeme slovo "melancholic". Pokud po mě budete chtít nějaké to přirovnání, sahám po DÄMMERFARBEN (atmosféra, melodika), PANOPTICON (zasmušilý folkový dotek) nebo rané FALLS OF RAUROS (samozřejmě bez jejich kadeřavých, později místy až progových vsuvek). Zrovna tak ale zachytíte dost společných jmenovatelů s kapelami typu WINTERFYLLETH, ENISUM a nebo třeba IMPERIUM DEKADENZ. WALDGEFLÜSTER jdou na věc spíše rozvážně, nestřídají motivy ani nálady tak frekvenčně, většinu času jsou trpěliví, zahloubaní a posluchače dlouze kolébají na vlnách příjemných, leč notně zkormoucených melodií (nicméně stejně tak nepostrádají ani potřebnou žánrovou agresivitu).
Na novém EP "Unter Bronzenen Kronen" však WALDGEFLÜSTER ještě výrazněji odlehčili a vzdálili se svým black metalovým kořenům. Na rezavou cirkulárku a klepání řízků sice také dojde, nicméně mnohem více než tradičním stylovým atributům se budeme věnovat teskným melodiím, čistému zpěvu a křehkému šestistrunnému vybrnkávání. Jistě, všechny tyto prvky se u WALDGEFLÜSTER objevily už na debutové desce "Herbstklagen", nicméně v žádném případě ne tak hustě koncentrované (to přišlo až na pozdějších nahrávkách). Titulní položka "Unter Bronzenen Kronen" po umírněném úvodu trochu black metalově zavrčí, nicméně stejně tak rychle se znovu začne rozpouštět v čistých vokálech a líbivých kytarových linkách, přičemž ta, jež naběhne v čase 3:24, je z kategorie prvotřídních. Krásně náladová, bohatě naaranžovaná a citlivě složená kompozice nepostrádající momentů, při kterých posluchači naskakuje husí kůže. Druhou skladbou je klipovka "The Pit", kde ke slovu zcela výjimečně přichází angličtina. Jedná se o pomalou skladbu, spíše black metalovou baladu s textem jako vystřiženým ze zpěvníku DSBM kapel a navíc obohacenou o kouzelné cello v držení Patricka Urbana. Patrick (aka Nostarion) je mimochodem velmi zajímá persona, je zásadním členem DÄMMERFARBEN a už od "Autumn Eternal" (2015) pravidelně přijímá pozvánky od Austina Lunna, by svým tesklivým smyčcem úřadoval na záznamech PANOPTICON. Třetí pozici okupuje "Herbst Befiel Das Land MMXXIII", což není nic jiného než vlastní předělávka úvodní skladby z debutového alba "Herbstklagen". Nutno podotknout, že z ní pomalu nezůstal kámen na kameni. Blackový ječák je téměř kompletně nahrazen vznosnými vokály a ostré kytarové hrany jsou otupené melancholickým příbojem. Nebýt částečně zachovalého bridge, skladbu bych vůbec neměl šanci poznat.
WALDGEFLÜSTER se ve svých textech zabývají přírodou, krajinou (druhé album, "Femundsmarka - Eine Reise In Drei Kapiteln", se dokonce jmenuje podle jednoho norského národního parku), ročními obdobími, úsvitem i západem slunce. Jedním z nejvýraznějších leitmotivů je podzim a jeho atmosféra. Pro vydání "Unter Bronzenen Kronen" si tedy nemůžeme přát lepší období než to aktuální. Období, kdy se krátí dny, slábnoucí slunce protrhává ranní mlhy až po obědě a koruny stromů začínají pomalu měnit svou barvu. V této atmosféře, nejlépe pak za časů dlouhých procházek podzimními lesy, si tuhle překrásnou půlhodinku v režii mnichovských náladotvůrců vychutnáte nejlépe. EP "Unter Bronzenen Kronen" je velmi podařeným úkrokem od blacku směrem do vzletných, leč křehkých a melancholicko-letargických vod. Za sebe si však troufám odhadovat, že tenhle počin zůstane v diskografii WALDGEFLÜSTER jakousi "černou" ovcí a na další řadovce se Němci znovu trochu více ponoří do hlubin blackového porostu. Tak uvidíme.
