Poslouchám, teda spíš snažím se, Davisovo letošní sólovku a nejde to. Tohle je oficiálně první deska v mým životě, jejíž poslech mi způsobuje bolest hlavy. Produkce je děsivá. Nevim, kdo to měl na starost, ale fakt, že si to ty interpreti nějak aspoň trochu neohlídaj mě nepřestane udivovat. Nejsem žádnej Loudness War fanatik, ale tohle je až tak hrozný, že jsem si hned vzpomněl na The Flesh Prevails od Falujjah.