Ano, Korn nezapomněli kým jsou, tedy kým byli. Nezapomněli na svou pevnou fanouškovskou základnu, nezapomněli jaké hudební postupy je proslavily, přidali masivní reklamu a šup, máme tu tuhle ubohost. To, co jsem měl na Korn rád, bylo na tomto albu pohřbeno. Munky hraje něco, co se chvílemi nedá ani poslouchat, Fildy řeže do strun hlava nehlava až se mi z toho chce hopsat vzteky a Jonatánův komerčně procítěný jekot je prázdný jako moje mínusové konto. Tohle album mi velmi připomíná dvě předchozí alba, akorát bez všech efektů, zvuků a ostatních hnusů. Tohle rozhodně není návrat ke kořenům. A kdo ví, jak by tahle amatérská nahrávka dopadla nebýt Robinsona nebo jak se jmenuje. Jinak s recenzí souhlas, ale šel bych s body ještě níž.