VLOŽIT HODNOCENÍ

S Grave Digger může mít problém jenom ten, kdo už je pěknou řádku let neposlouchá a při vydání nového alba si vždycky jenom zanadává, že už to není ono, že se ty riffy stále opakují... ale "Hrobníci" si nikdy nehráli na nějakou invenci, hudební progresi a střídání nálad. Vždycky hráli řízný powermetal a u něj zůstali i na aktuální desce. Jistě, je to minimalistické, je to pro někoho nudné, ale má to své konzumenty. Těžko Diggerům vyčítat, že hrají stále totéž, když jejich kariéra je na tom víceméně založena. Ono stačí si pustit nějaký blackmetal zvučného jména, o kterém také všichni tvrdí, jak se to "supér", ale najdeme tam stejný počet riffů, ne - li menší, než u Hrobníků, akorát se tam u toho víc řve. Je to debata stále o tom samém: Manowar jsou šašci, Ironi se opakují, Helloween paroduje sám sebe, Gamma Ray neví kam jít... tohle může říct jenom ten, kdo to poslouchal jako kluk a bezmezně to obdivoval a pak se jeho oblíbený styl změnil, tak na to teď nadává. Tohle znám od pankáčů, co začínali na heavymetalu: Nejdřív choděj s mikinama Judas Priest, pak objeví i jinou hudbu, která je bere a rázem začnou na to, co poslouchali dřív házet špínu. Já jsem jako mladej taky poslouchal Lucii, Wanastovky nebo Chinaski a o když bych to dneska do přehrávače nedal, nebudu na to nadávat, jenom proto, že už se mi to nelíbí. Ano, neposlouchám to, ale jisté kvality tomu upřít nemůžu, tečka. A co se týče Grave Digger, tak na poslední desce , která všem připadá tak nudná, nezajímavá a sebevykrádačská, mě zaujaly hlavně songy Oceans of blood nebo Terrible ones. Takové úderné rychlovky, které by jim kdejaká speedmatalová grupa mohla závidět, jsme na posledních dvou deskách nenašli. Silent revolutions je možná nejprogresivnější píseň, pokud toto slovo použijeme v souvislosti s Grave Digger. V Highland tears použili po asi deseti letech dudy a hned jsou obviňováni z vykrádání sebe sama - pánové, to by mě zajímalo, co byste potom napsali třeba o Dimmu Borgir (které mimochodem mám rád), ti se neopakují, desku od desky???!!! Každá kapela čas od času sáhne do studnice nápadů, které už jednou použila a Hrobníci použili dudy, které jsme naposled slyšeli na desce Tunes of war, ta je tuším pět alb zpátky, to už bych ani nezmiňoval. Já s novým albem nemám potíž - najdu na něm jak staré osvědčené kusy, které jsem čekal (Shadowland , Forecourt to Hell), ohlédnutí do minulosti (Highland Tears), pohled do možné budoucnosti kapely (Liberty or Death, Massada), pomalejší a na Hrobníky progresivnější kousky (Untill the Last King Died, March of Innocent) a hlavně hromadu rychlého, svižného a čerstvě znějícího powermetalu (Terrible ones, Oceans Of Blood). Chybou možná je, že se Hrobníci snažili vyjít vstříc všem - staromilcům, i posluchačům, kteří chtějí slyšet víc, než jen "drhnutí strun". V tom je Liberty or Death jistě schizofrenní. Fanoušek staréí tvorby kapely i ten, komu se zamlouvá její novější tvář, si na Liberty or Death jistě najde svoje. Pro mě super deska!!!

8 / 10

-bez slovního hodnocení-

1 / 10

Ano, uz to stoji za hovno

4,5 / 10