Blízký východ z provincie Quebec vrací úder! Tři roky po vydání výborného alba „Ruins Of Empires“ se tenhle žánrově agilní kvartet kolem marockého rodáka Achrafa Loudiyho vrací s další náloží multikulturního a řádně pompézního metalu. Na „Al Qassam“ čeká posluchače opět spektakulární cesta proti proudu času, do padlých říší a mezi mrtvé či pozapomenuté kultury. Budou se zaříkávat prastaří démoni, číst polorozpadlé svitky, blány bubnů budou sténat, kytary hrozivě bzučet a orchestr burácet. A milovníci exotických odnoží tvrdého kovu vrnět blahem. Ostatně, méně už nelze od AETERNAM žádat.
Kapela se samozřejmě neodchyluje od receptury, která znamenitě fungovala na předchůdci. „Al Qassam“ je tak postavený na pevných žulových základech melodického death metalu, kterým se proplétají melodické power metalové refrény a bombastické orchestrální aranže, v nichž uslyšíte krom klasických nástrojů i podmanivé hlasy orientu či Jižní Ameriky. Oproti „Ruins Of Empires“ posílil akcent na agresivní deathové vozby posílené o explozivní orchestrální aranže. Deska zní ještě kompaktněji a agresivněji, přitom ale ne placatě. Nejednou se těm, kteří trochu zklamaně sledují zplošťování italských velmožů FLESHGOD APOCALYPSE, přivřou oči blahem, když se potkají tvrdě nabušená kila a výkřiky strun i dechů.
Pro AETERNAM ročník 2020 se hodí obtížně přeložitelný anglický přívlastek „cinematic“. Dovednosti kvartetu v oblasti aranžování a propojování orchestrálna s metalem se nadále vybrušují a zdokonalují. Pokud zmínění italští FLESHGOD APOCALYPSE narazili na kamenité dno prázdné pompy, epičnost AETERNAM je i nadále podložená výtečnou prací rytmiky, silnými riffy dua Guertin – Loudiy a melodickými nápady, ve kterým se jako zlatá nit blyští folklórní elementy. V tomto ohledu „Al Qassam“ připomíná rané desky ORPHANED LAND, v téhle podobě ale formálně vybroušenější.
Navíc cením, že si kluci dali tu práci a u videa rozebrali mou recenzi na předchůdce, kde jsem trochu žehral na emocionální plochost melodických vokálů, která vadí hlavně v baladách. „Al Qassam“ obsahuje jen jednu, zato naprosto skvostnou. Kanaďani si do „Palmyra Scriptures“ zavolali na pomoc Kobi Farhiho z ORPHANED LAND a výsledkem je překrásná skladba, která by zářila i na nejlepších řadovkách domovské kapely izraelského pěvce.
Zkrátka nepřijdou ani vyznavači pláče houslí er-hu, které opět dostanou prostor v drtivých „Celestial Plains“. V „Hanan Pacha“ složí AETERNAM hold památku říši Inků a ukážou, že Panova flétna nemusí znít jako výtahová apropriace kdysi mocné kultury. Všechny tyhle klenoty se postupně shromažďují a podtrhují strhující zážitek z desky, která sice startuje jako povinná, řemeslně zručná jízda, ale pak už jen graduje a graduje až do eruptivní „Poena Universi“, v níž zní a hrají AETERNAM vůbec nejlíp ve své kariéře.
Z pozice prima záskoku v dobách, kdy legendy blízkovýchodního metalu „berou saunu“, se Kanaďani na „Al Qasssam“ s lehkostí vypracovali do žánrové extraligy. Tenhle kotouč se letos bude hodně těžko sesazovat z trůnu smrtící pompy.
