DĚJINY NÁSILÍ - ...na druhou šanci má právo každý

DĚJINY NÁSILÍ - ...na druhou šanci má právo každý

DĚJINY NÁSILÍ - ...na druhou šanci má právo každý

DĚJINY NÁSILÍ - ...na druhou šanci má právo každý

David Cronenberg je v současnosti považován za kontroverzního režiséra. Ne že by jeho filmy byly nějakým způsobem skandální anebo šokující, ale určitě se všechny dají charakterizovat lakonickým konstatováním – „zvláštní“. To platilo i o jeho předchozím filmu „Pavouk“ (2002). Tři roky po se Cronenberg opět připomíná a ani tentokráte nehodlá jít cestou konvenční filmařiny, byť jeho nový snímek – „Dějiny násilí“ – představuje tu lépe stravitelnou část jeho filmografie.

DĚJINY NÁSILÍZapadlý motel situovaný někde poblíže některé ze spletitých amerických silnic. Na první pohled ničím výjimečná stavba, vždyť takovýchto jsou po celých Státech stovky, ne-li tisíce. Je ráno a s jeho pohostiností se právě loučí dvojice nepříliš dobře naladěných mužů. Už na první pohled je na nich něco zvláštního. Všude je i přesto, že je osm ráno, až příliš ticho a ani ti dva nejsou zrovna z těch, kteří by si mohli dovolit jezdit v zánovním kabrioletu Ford Mustang.

„Co Tě tak zdrželo?“ „Ale měl jsem problém s jednou pokojskou, ale už jsem ho vyřešil.“.
„Sakra osm hodin ráno a takový vedro! Máme vodu?“ „Kruci máme prázdnej kanystr.“ „Vzadu na recepci je automat na vodu...“

DĚJINY NÁSILÍZdánlivě ospalý ranní klid však vzápětí končí a každému je jasné, že ti dva nejsou žádní obchodní cestující, ani kamarádi na cestě napříč krajinou. První naturalistické záběry na mrtvá těla v recepci a chladnokrevná likvidace posledního žijícího obyvatele motelu jsou jasným signálem, že ústředním motivem snímku je násilí.

Střihem se přesouváme do zapadlého městečka, kterých jsou stejně jako dálničních motelů v Americe stovky. Poklidný a pravidelný život si vychutnává i Tom (Viggo Mortensen). Majitel typického maloměstského bistra vede se svojí manželkou Edie (Maria Bello) a dvěma dětmi spokojený život. Nejdůležitější hodnotou pro něj je co nejdéle udržet si toto malé štěstí, nejlépe do konce života. Bohužel, už od úvodních titulků je jasné, že ti dva podivíni jednou vstoupí do Tomova bistra a kvůli toastům se slaninou to určitě nebude. Od této chvíle už v jeho životě nebude nic tak jako předtím. V momentě, kdy se bez váhání postaví agresorům, spouští spirálu událostí, jejichž toku už nedokáže nijak zabránit.

DĚJINY NÁSILÍPokud jste v očekávání podívané plné zběsilých zvratů a nečekaných rozuzlení, tak vás musím zklamat. Cronenberg zvolil jiný přístup vyprávění. Karty své rafinované hry s divákem odkrývá pomalu, pozvolna a nikterak křečovitě. Ani to mu však nebrání naservírovat několik překvapivých a šokujících a místy až neuvěřitelně naturalistických scén. Dvě řekněme velmi neortodoxně pojaté sexuální scény slouží jako obraz ve změně vzájemného vztahu mezi Tomem a jeho manželkou. Od zamilovaných hrátek nahrazujících neexistující středoškolskou lásku až po okamžitý a nekontrolovatelný výbuch vášně mezi dvěma téměř cizími lidmi. Podobný symbol mají i kamerové filtry a práce se světlem, kdy počátek snímku symbolizují záběry plné slunce. Světlo však postupně slábne, až do nočního závěru.

Ačkoliv název filmu může vzbudit představy o nějaké historické studii násilí v lidské společnosti, skutečnost je nakonec jiná. „Dějiny násilí“ jsou filmem zvláštním a i přes svoji zápletku jeho poselství lze interpretovat jako druhou šanci, na kterou má právo každý z nás. Je to drama, thriller anebo psychologická studie? Na tuto otázku je asi zbytečné odpovídat, neboť ať už se na něj díváme jakkoliv, vždy nám z toho vychází velmi poutavý a diskutabilní film zároveň.

 2

Dalas

Verdikt

Je to drama, thriller, anebo psychologická studie? Na tuto otázku je asi zbytečné odpovídat, neboť ať už se na něj díváme jakkoliv, vždy nám z toho vychází velmi poutavý a diskutabilní film zároveň.

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
8 / 10
Čtenáři
8,2 / 10

Další informace

Stopáž: 96 min.

HISTORY OF A VIOLENCE
[USA 2005]

Režie: David Cronenberg
Scénář: Josh Olson
Kamera: Peter Suschitzky
Hudba: Howard Shore
Hrají: Maria Bello, Ed Harris, William Hurt, Viggo Mortensen, Stephen McHattie, Peter MacNeill, Steve Arbuckle a další.
Premiéra v ČR: 10. listopadu 2005 v SR: 3. listopadu 2005

www.historyofviolence.com

Jiné pohledy

RIP
8 / 10

Pomalu tekoucí, možná až triviální příběh, bez jakýchkoliv křečí zlehka gradující. Cronenberg po několika méně povedených filmech opět dokazuje, že dokáže natočit působivou a netradiční podívanou, která dokáže udržet pozornost podivuhodným propojení všedního života, do něhož prostupuje svět s nímž se většina smrtelníků jen tak nesetká. Příběh zasazený do kulis amerického maloměsta, hlavní hrdinové, jenž jsou archetypem US-happy-family kolem a řetězec celkem uvěřitelných událostí pluje, bez nějakých zásadních dějových zvratů, tak nějak civilně a uvěřitelně, ačkoliv zápletka rozhodně není z katerogie banální příběh z amerického buranova. Cronenberg je stále svůj, trochu morbidní, neodpustí si krvavý detail, ale i přes to všechno zůstává zlehka komorní a neoddaluje se příliš od zkoumání vyvíjejících se vztahů v rodině pod tlakem nevšedních událostí. Pro mne působivá podívaná, bez zbytečného patosu a dějových křečí. ... [18. června 2006]

 

Marigold
8 / 10

Komorní thriller od kontroverzního kanadského maniaka na režisérské stoličce si znamenám coby jedno z nejpříjemnějších překvapení letošního roku. Od Davida Cronenberga bych po výbředech typu "Nahý oběd" věru nečekal tak mistrovský kus sice velmi řemeslné, avšak neobyčejně stylové filmařiny. Samozřejmě nezastírám, že jeho poslední kroky jsem nesledoval, čiliže se mi "Dějiny násilí" jeví být opravdovou fackou odnikud. Sice nelze tento snímek stavět na piedestal výjimečnosti, vždyť je to vlastně velice konzervativní thriller o člověku, který v životu nebezpečné situaci zareaguje až nepřirozeně chladkorevně a strhne kolotoč otázek, vykřičníků a temných míst, které ohrožují samu jeho identitu. Tom Stall, kterého výtečně sehrál jacksonovský klaďas Viggo Mortensen, je hnacím motorem filmu – archetypálním hrdinou "s otazníkem". Chytře posazený vypravěč se tentokrát nijak nevymyká standardu, je jen řemeslně skvěle zvládnutý a udržuje zásadní otázku "kdo je hlavní hrdina?" dostatečně otevřenou. Výtečně zafungovalo rodinné prostředí, které Tom ze všech sil hájí a které Cronenberg až podezřele harmonicky líčí v první části filmu. Krom šmakózních hereckých výkonů celého ansámblu a dobře napsaného scénáře stojí za zmínku nenápadný, leč citlivý soundtrack Howarda Shora a samozřejmě perfektní režie, která se nijak nestaví na odiv, ale citlivě přihlíží příběhu, opatrně do něj diváka vtahuje a s neuvěřitelnou lehkostí střídá intimní rovinu s až naturalistickou brutalitou, ve které Cronenberga poznáte na sto honů. Není tu ani památky po samoúčelnosti, patosu, heroismu... finální souboj s cronenbergovskou lehkostí vnásí do komorních tónů velkolepou černohumornou akci, kterou může takový Tarantino svému staršímu kolegovi jen tiše závidět... Závěr filmu odehrává se beze slov, pouze gesty, náznaky a zazní do ticha jako výkřik, na který si divák musí odpovědět sám. Dostane Tom ještě šanci, nebo jej jeho činy zničí? Nebýt natahovaných detailů a nepatrné ztrátě gradace v závěru, jednalo by se o film takřka bezchybný. I v tomto provedení jsou však "Dějiny násilí" zralou a inspirativní ukázku psychologického thrilleru, který sice nevzbudí hluboká tázání po smyslu bytí, nicméně zaujme, pohltí a pobaví. Aniž by podlézal. ... [13. listopadu 2005]