DEFEATED SANITY - Passages Into Deformity

DEFEATED SANITY - Passages Into Deformity

DEFEATED SANITY - Passages Into Deformity

DEFEATED SANITY - Passages Into Deformity

Nejpozději od vydání průlomového záznamu „Psalms Of The Moribund“ muselo být všem jasné, že sousloví DEFEATED SANITY se bude jednou s respektem vyslovovat i mimo stísněné prostory zapadákova jménem Dachsbach, vesnice o deseti číslech ztracené kdesi v horním Bavorsku. Surová, neotesaná, leč zároveň i technicky velmi vyspělá deska jasně odkazující směrem k pure USBDM hodnotám se nakonec stala jednou z těch vůbec nejlepších žánrových záležitostí roku 2007.

Netrvalo to příliš dlouho a DEFEATED SANITY opustili svého tehdejšího chlebodárce, britské Grindethic Records, a celkem logicky přešli pod křídla labelu pro jejich produkci jako stvořeného – pennsylvánských „forward thinking“ Willowtip Records.

Prvním plodem vzájemné spolupráce je třetí deska „Chapters Of Repugnance“, jež zachycuje DEFEATED SANITY ve stádiu přechodu od nespoutané živelnosti směrem k přehlednější a na technickou stránku věci mnohem více se orientující produkci (neznamená to však, že by Němci nějak výrazně slevili, stále se pohybují v intencích hrubozrnného BDM jasně okrajového ražení).

Ani aktuální kolekce „Passages Into Deformity“ nezastihla DEFEATED SANITY nepřipravené, bezradně přešlapující na stejném místě. Bavoři znovu vylepšili zvuk (zejména rytmická sekce je nazvučena naprosto excelentně, momentálně si v kontextu BDM nevzpomínám na album srovnatelných parametrů), ještě více přitopili pod instrumentálním kotlem a co je poněkud méně očekávané, dokázali do drážek nové desky zanést výraznější odlesk oné bezbřehé syrovosti, kterou tolik oplývala famózní dvojka „Psalms Of The Moribund“.

DEFEATED SANITY

Čtvrtá řadovka, čtvrtý zpěvák. Po Markusi Kellerovi („Prelude To The Tragedy“), Jensi Staschelovi („Psalms Of The Moribund“) a AJ Maganovi („Chapters Of Repugnance“) přichází Konstantin Lühring, někdejší vokalista RESECTION a v našich končinách vcelku známých DESPONDENCY. Stojí za zmínku, že na desce hostoval i AJ Magana, stejně tak jako Frank Rini (INTERNAL BLEEDING) a Brian Forgue (SYPHILIC, GUTROT), zvukové efekty pak obstaral Jon Engman, osoba kdysi zodpovědná za obsluhu bicích nástrojů v řadách takových sestav jako byly BRODEQUIN nebo LITURGY.

Nová persona za mikrofonem potěšila trochu více než svého času její předchůdce, jenž na „Chapters Of Repugnance“ vystřihl „pouze“ standardní představení, alespoň tedy na poměry osoby stojící v pozadí kultovního záznamu „Consume The Forsaken“. Ostatně, samotní DISGORGE jsou pro DEFEATED SANITY vítaným inspiračním zdrojem, stejně tak jako raní CRYPTOPSY, prvotní DEEDS OF FLESH a klidně třeba i MALIGNANCY. Ovšem tím hlavním božstvem pro bavorskou sestavu zůstává i nadále ten nejvíce zásadní archetyp technického BDM – SUFFOCATION.

„Passages Into Deformity“ pro kapelu znamená ohromný krok vpřed na poli skladatelském. Nevzpomínám si, že by Bavoři dokázali někdy v minulosti složit něco jako „Naraka“ nebo „Verblendung“, obě vysoce organizované, do nejmenšího detailu promyšlené kompozice s jasně definovanou hlavou a patou. Tohle není nestravitelná bramboračka o pár nahodile rozházených riffech ani jednoduché slamové cvičení pro první třídu, které se tak často a rádo vydává za death metal.

Samozřejmě nepopírám, že slamming není pro DEFEATED SANITY něco neznámého, ba právě naopak, ovšem jedním dechem je nutno dodat, že Němci s tímto v žánrovém kontextu poněkud nešťastně nadužívaným prvkem prostě pracovat umí.

DEFEATED SANITY

Pantáta Wolfgang Teske – dej mu Pánbůh lehkou zem – se na svoje někdejší svěřence musí shůry dívat s blaženým úsměvem. Radost mu určitě dělá zejména Christian Kühn, jenž od „Chapters Of Repugnance“ jako instrumentalista znovu o kousek vyrostl a se svou kytarou nyní dokáže vyvádět téměř srovnatelně krkolomné kousky jako kdysi on sám, když ve svých třiapadesáti letech nahrával v útrobách Soundlodge Studios památný disk „Psalms Of The Moribund“.

A Lille Gruber? Bez komentáře. Jeden z nejlepších žánrových bubeníků současnosti dělá z „Passages Into Deformity“ dokonalou one man show. Na jeho hře není hodna obdivu jen rychlost a přesnost (ostatně, to vše by mělo být standardem), ale také ona schopnost vcítit se do děje skladby, v pravý moment zvolnit, jen tak lehce se pomazlit s paličkami, odreagovat se nenásilným sólíčkem (slyšte poslední skladbu „Martyrium“). Podobně to jistě činil jeho zesnulý otec Wolfgang Teske (společně v roce 1994 DEFEATED SANITY zakládali), když za svých mladých let otloukal rantly hned v několika jazz/rockových kapelách.

I přes to, že nová deska DEFEATED SANITY nezpůsobuje žádnou revoluci, nepřevrací vzhůru nohama desítky let staré stylové normy a postupy, dá se jistým způsobem považovat za nový etalon technického BDM pro třetí tisíciletí. „Passages Into Deformity“ je do nejmenšího detailu vybroušený žánrový drahokam, dokonale odvedená práce, jež s definitivní platností posouvá jméno DEFEATED SANITY na samotnou špici současného death metalového pelotonu. Nesmírně impresivní nahrávka.

DEFEATED SANITY (logo)

 66

Reaper

Verdikt

„Passages Into Deformity“ je do nejmenšího detailu vybroušený žánrový drahokam, dokonale odvedená práce, jež s definitivní platností posouvá jméno DEFEATED SANITY na samotnou špici současného death metalového pelotonu. Nesmírně impresivní nahrávka.

Hodnocení

Autor
9 / 10
Redakce
9 / 10
Čtenáři
8,8 / 10

Další informace

Stopáž: 37:44

Produkce: Jörg Uken
Studio: Soundlodge Studios

https://www.facebook.com/DefeatedSanity

Sestava

Skladby

  1. Initiation
  2. Naraka
  3. Verblendung
  4. Lusting For Transcendence
  5. The Purging
  6. Verses Of Deformity
  7. Perspectives
  8. Frenzy
  9. Martyrium

Diskografie

Disposal Of The Dead/Dharmata (2016)
Mortal Decay/Defeated Sanity (2015)
Passages Into Deformity (2013)
Old Demos 1993-1998 (compilation) (2012)
Collected Demolition (compilation) (2010)
Chapters Of Repugnance (2010)
Unleashing The Seed Of Parricide (split s VENOMED, MOONFOG a SPLATTERED ORGASM) (2010)
Promo 2007 (demo) (2008)
CEREBRIC TURMOIL / DEFEATED SANITY (split) (2008)
Psalms Of The Moribund (2007)
Promo 2005 (demo) (2005)
Prelude To The Tragedy (2004)
Prelude To The Tragedy (EP) (2004)
Live In Germany (split s IMPERIOUS MALEVOLENCE) (2003)
The Parasite / Talk Evolution (split DEFEATED SANITY / POPPY SEED GRINDER) (2002)
Promo 2000 (demo) (2000)
Withdrawn From Beauty (demo) (1998)
Devoured By The Black (demo) (1996)

Jiné pohledy

Druhý dlhohrajúci album „Psalms Of The Moribund“ poslal berlínskych DEFEATED SANITY medzi špičky európskeho brutálneho death metalu. A na tejto pozícii už Nemci zostali bez ohľadu na také rany osudu, akou bola smrť „patriarchu“ kapely, gitaristu Wolfganga Teschkeho v roku 2010, alebo výmeny vokalistov. Na nasledujúcom CD „Chapters Of Repugnance“ (2010) predviedol impozantný výkon Američan A.J. Magana (DEPRECATED, ex-DISGORGE a BEING KILLED). Aktuálny album „Passages Into Deformity“, ktorý vyšiel 5. februára u amerických Willowtip Records, vokálne „vyzdobil“ Konstantin Lühring, spevák už neexistujúcich DESPONDENCY. To bola maximálne zabijácka európska odpoveď na najvyššiu ligu toho naozaj brutálneho amerického death metalu, ktorá ma dokázala naštvať asi len pre moje uši príliš neprirodzeným zvukom bicích. Verím, že jeho angažmán u DEFEATED SANITY vytrvá aj do budúcnosti, pretože zapadá sem dokonale a ťažko by našiel ešte kvalitnejšiu brutal deathmetalovú bandu.

S „Passages Into Deformity“ Nemci hádžu rukavicu dianiu na americkej scéne a hlavne fackujú jej veľkú časť, postavenú na upachtene zahraných a často nezmyselne poskladaných citáciách najväčších mien žánru, ktoré sa od konca 90. rokov držia a ani akosi nevidieť mladších, ktorí by tróny titanov mohli prevziať na úrovni. Pár dobrých nových skupín sa samozrejme nájsť dá, ale majú pred sebou kus cesty prinajmenšom v tom, aby si urobili meno a zapracovali tak trochu aj na vlastnom ksichte. V tomto sú DEFEATED SANITY už nejaký čas pred nimi a ich nový album je ukážkou toho, ako sa dá urobiť death metal, ktorý ctí zákon brutality, v pohode aj v „leveli DEVOURMENT“, a zároveň je kompozične prepracovaný a technicky podaný. Technicky, nie masturbantsky, tak, aby výsledkom bol komplexný BDM hudobný zážitok, nie povrchná spleť ekvilibristiky, ktorá u menej zorientovaného fanúšika môže zapôsobiť dojmom virtuozity, ale vo všeobecnosti pôsobí skôr dojmom prázdnoty, plochosti, sterility a bezduchej nudy.

DEFEATED SANITY hrajú často komplikované, ale hutné a surové riffy, v ktorých však občas až nečakane objavíte dobre skryté melódie a neboja sa ani pochmúrnych atmosférických vyhrávok – napríklad vo „Verses Of Deformity“. Surové gitary sú mohutné, priestorové a poriadne husté, toto sa mi na „Passages...“ páči obzvlášť. Rovnako tak výborná basgitara – nechcem hovoriť o „jazzových postupoch“, lebo z tohto pojmu sa stalo už strašné klišé, pár momentov mi však pripomína napr. aj CYNIC, možno preto, že basa je ozvučená podobne, nie ako v BDM typické (a staré dobré) koľajnice natiahnuté na hmatníku. Pokiaľ ide o bicie, Lille Gruber je v súčasnosti už pojem, on tie bicie pri všetkých tých BDM vražednostiach vcelku rozmaznáva a navyše jeho súprava naozaj znie ako bubny, činely atď., s čím sa dnes zas až tak často nestretnete. Vokalista v troch polohách, od dosť surovej deathmetalovej po vážny kanálny extrém, hrnie kvalitne napísané texty, čítanie ktorých požaduje aj zapojenie mozgovne, a ja desiatku nedám asi fakt len preto, že DEFEATED SANITY zatiaľ svoj potenciál nevyčerpali, ešte sa od nich čo – to extratriedne čakať dá. ... [13. února 2013]