HELEVORN - Espectres
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Anathemu zrovna nemusim a nesledujem, ale tento album mi sadol... velice podarene...
Já vím, že umřu, ale přesto děkuji za krásné upozornění:) Konečně, konečně mi to sedlo a je to tam.
-bez slovního hodnocení-
Toto je album, ktorého obohranie nehrozí. Kus poctivej a srdcom zahranej muziky.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Nádherné album, ze začátku si mě muselo trošku získávat, Untouchable II. je přece jen trošku bubble gum, nícméně bubble gum v podání Anathemy... nakonec je to vždycky okouzlující, magické, snové ... Lost Child ... čas ukáže, ručička hodnocení se možná posune o jeden stupínek dolů či nahoru, dál ni krok!
-bez slovního hodnocení-
pohoda, klidek a Anathema.
Po prvním poslechu jsem si říkal něco o nezdravé přiteplenosti - i když o hloupé desce nebyla řeč..... ....nakonec se to stalo neposlouchanějším albem za poslední tři měsíce a nevypadá , že bych jen tak brzy tuhle desku vytáhl z cd přehrávače..
Musím moje oblíbence trochu pokárat opravdu jsem se snažil pořádně naposlouchat, byl to sice příjemný poslech ale nic mě nenutí poslochnout si to zase znova. Prostě to v čem Anathema vždycky vynikala, tak to tam není.
-bez slovního hodnocení-
...tak neviem odstupom casu po asi 10 vypocutiach si myslim ze sa vobec nejedna o az tak super album...WHBWH bolo urcite lepsie a nenudilo!
-bez slovního hodnocení-
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Fínsky melodicky death so štipkou blacku som objavil až tento rok, ale hrali mi v aute i doma celé leto. Ich siedmy album som teda privítal s rozkročenou náručou a oni ju naplnili po okraj. Nič prelomového, skrátka ich osvedčená kvalitka.
Třicet let po založení je HORNA ve formě. Starý kozel Ville Pystynen, nestor finské blackové scény, za to umí vzít. Ostrý vysypaný BM, halekavá finština a taky rock'n'roll. A skvělé nápady, třeba ústřední melodický motiv v "Hymni II" z hlavy nedostanete.
Hleďme, kolega Noisy deklaruje SACRILEGE. Inu, SARCASM jsou jati hluboko v deathmetalových devadesátkách (založeni 1990, reaktivováni 2015) a navíc mají i blackový "edge". Jsou tam i DISSECTION, jinak je to spíše standardní, ničím nevybočující deska.
Hrací čas / počet zajímavých motivů = koeficient ochoty mačkat "replay". WINTERFYLLETH hrají (bez dvou bonusů) hodinu a tentokrát jsou bohužel na nápady skoupí. Nebýt "Upon This Shore" s WOODS OF DESOLATION / REMETE vibes, nebylo by moc kde brát.
Francouzská parta si za cíl snažení vytyčila instrumentální postmetalovou hudbu, kterou se snaží pojmout v maximální šíři. Koketuje tedy s lehkými postrockovými náladami i ponurou atmosférou doom metalu. K tomu výpady ke klasikům CULT OF LUNA. Povedené.
Při svém debutu pod "majorem" předvádějí WOLFBRIGADE svůj standard. Bylo už i lépe, ale mohlo být i hůř. Dominující pogo střídají vály v rychlejším středním tempu a prostě to klasicky dobře odsejpá. Častěji se však asi budu vracet ke starším nahrávkám.