HELEVORN - Espectres
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na předchozí album se to teda s výjimkou prvních dvou skladeb rozhodně nechytá. Na Deliver Us ti dobří Darkest Hour pro mě umřeli a před jejich novější tvorbou dám přednost i albům vydaným před Undoing Ruin, především desce Hidden Hands of a Sadist Nation, která obsahuje mimojiné vynikající třinactiminutovou instrumentálku Veritas, Aequitas.
-bez slovního hodnocení-
Solídne dielko, v žánri one of the best
-bez slovního hodnocení-
Áno, oproti predošlej nahrávke sa prakticky nič nezmenilo, okrem toho že občas tu zazneje melodický refrén, len sa udržala latka kvality na vysokej úrovni. Také pecky ako "Sanctuary", "Demon(s)", "A Paradox With Flies" či "Tunguska" to istia :-) Fakt škoda odchodu Krisa Norrisa z kapely...
Tady kluci pridali na rychlosti a narezovosti celkove. Posloucha se to dobre, i kdyz spojitost se starymi dobrymi In Flames je jasna. Potvrdili tim svou pozici po predchozim albu, ktery bylo jeste takovy na rozkoukani, ale tady tomu davaji na prdel.
Po Undoing Ruin ďalšia výborná nahrávka. Takmer bez chyby, pre mňa týmto počinom DH jednoznačne potvrdilii, že patria medzi špičku súčasného metalcore.
skoro ako in flames a soilwork
-bez slovního hodnocení-
hodně dobrá věc
na ten vokál si musím fakt zvyknout a bude to za 9
Poslechl jsem si to snad 5x a čekal, že v tom snad objevím nějaké kouzlo či co, když to má tak vysoké hodnocení, ale nestalo se. Je to pěkná muzika, ale jaksi mi tam chybí trošku originality, trošku nápadu, trošku méně té rutiny...,
-bez slovního hodnocení-
Asi nejlepší z kopírek In Flames. 27.7.2007 Přidávám bod, ono je to fakt dost dobrý. Pro mne překvapení roku.
vyborna vec...
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Fínsky melodicky death so štipkou blacku som objavil až tento rok, ale hrali mi v aute i doma celé leto. Ich siedmy album som teda privítal s rozkročenou náručou a oni ju naplnili po okraj. Nič prelomového, skrátka ich osvedčená kvalitka.
Třicet let po založení je HORNA ve formě. Starý kozel Ville Pystynen, nestor finské blackové scény, za to umí vzít. Ostrý vysypaný BM, halekavá finština a taky rock'n'roll. A skvělé nápady, třeba ústřední melodický motiv v "Hymni II" z hlavy nedostanete.
Hleďme, kolega Noisy deklaruje SACRILEGE. Inu, SARCASM jsou jati hluboko v deathmetalových devadesátkách (založeni 1990, reaktivováni 2015) a navíc mají i blackový "edge". Jsou tam i DISSECTION, jinak je to spíše standardní, ničím nevybočující deska.
Hrací čas / počet zajímavých motivů = koeficient ochoty mačkat "replay". WINTERFYLLETH hrají (bez dvou bonusů) hodinu a tentokrát jsou bohužel na nápady skoupí. Nebýt "Upon This Shore" s WOODS OF DESOLATION / REMETE vibes, nebylo by moc kde brát.
Francouzská parta si za cíl snažení vytyčila instrumentální postmetalovou hudbu, kterou se snaží pojmout v maximální šíři. Koketuje tedy s lehkými postrockovými náladami i ponurou atmosférou doom metalu. K tomu výpady ke klasikům CULT OF LUNA. Povedené.
Při svém debutu pod "majorem" předvádějí WOLFBRIGADE svůj standard. Bylo už i lépe, ale mohlo být i hůř. Dominující pogo střídají vály v rychlejším středním tempu a prostě to klasicky dobře odsejpá. Častěji se však asi budu vracet ke starším nahrávkám.